eSÚKL má nařízenou pauzu

21. 12. 2015 8:30
přidejte názor
Autor: Redakce
Jaké jsou důsledky předběžného opatření, kterým Městský soud v Praze zakázal Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (Ústav) dále používat sedm aplikací obsluhující elektronické agendy ústavu? Co to znamená pro pacienty, lékárníky a lékaře? Co to znamená pro Ústav samotný? Jak se z celé situace poučit?


Dobrou zprávou je, že na běžný chod zdravotnictví nemá přijaté opatření významný vliv. Největší měrou dopadne přímo na činnost Ústavu samotného. Opatřením přišel o elektronická čidla a musí si vystačit s nástroji elektronické komunikace, které jsou běžné pro všechny další státní úřady. Musí vystačit s datovou schránkou, elektronickou poštou a webovými stránkami.

Možná se tato událost stane důležitým mezníkem. Možná dokáže Ústav zůstat stejně výkonný i v prostředí běžném pro všechny ostatní státní instituce. Teoreticky by mohl Ústav i ušetřit. Těch více než 160 milionů, které údržba (a konzervace) nyní zastaveného systému spolkla jenom v letošním roce, by mohlo být na dlouhou dobu posledních.

O co konkrétně jde?

Rozeberme si nyní důsledek zastavení jednotlivých aplikací:

aplikace LEK13 - hlášení výdejů léčivých přípravků z lékáren

Jde o hlášení výdejů léčivých přípravků z lékáren. Zastavením aplikace nejde z lékáren odesílat žádné údaje. Stojí za zmínku, že se jedná se o povinnost, kterou Ústav stanovil nad rámec zákona ve svém pokynu. Česká lékárnická komora v minulosti vystupovala proti takto nastavenému sběru dat a dodnes nebyla ukončena soudní řízení, kterými se provozovatelé lékáren brání před touto aktivitou Ústavu nad rámec zákona.
Vzhledem k tomu, že řada lékáren data neposílá, nemá ukončení aplikace prakticky žádný dopad do reálného poskytování lékárenské péče.

Lékárnám, které data odesílají, lze doporučit vyčkat konečného vyjádření Ústavu. To je avizováno na počátek příštího týdne. Pokud by fronta neodeslaných dat měla zpomalovat provoz lékárenských software a tím negativně ovlivňovala primární činnost lékáren, zásobování pacientů léky, je na místě odesílání pozastavit.

aplikace DIS13 – hlášení dodávek léčivých přípravků

Jde prakticky o totéž hlášení od distributorů s podobným dopadem a doporučením: vyčkat konečného vyjádření Ústavu příští týden nebo odesílání pozastavit.

aplikace CIS – evidence a zveřejňování číselníku SÚKL pro výrobce SW a CÚ

Vypnutí této aplikace přidělá práci dodavatelům lékárenských informačních systémů. Seznam cen a úhrad budou muset až do vyřešení celé záležitosti aktualizovat „ručně“. K vyřešení může ovšem dojít i mnohem dříve, pokud Ústav ve spolupráci s dodavateli software umožní automaticky zpracovat formát Seznamu zveřejňovaný na stránkách Ústavu.

aplikace EI – evidence externích identit subjektů přistupujících k systémům SÚKL

Jedná se o registraci nových uživatelů – lékárníků a lékařů do systému elektronického předepisování. Do vyřešení celé kauzy se nepovede do systému zapojit žádného nového předepisujícího lékaře ani vydávajícího lékárníka.
Vzhledem k relativně malému počtu uživatelů a malému podílu elektronických receptů jde spíše o kosmetické omezení, které může sloužit jako výsledek beta testu případného plošného zavádění elektronického předepisování.

Systém předepisování elektronických receptů pro již zapojené lékaře a lékárníky zatím funguje. Otázkou je, jak dlouho fungovat vydrží. Současná krize by měla být dostatečným varováním před zavedením výhradního předepisování elektronickou cestou. A stejně jako by Ústav neměl do budoucna uzavřít žádnou smlouvu, která jej postaví do pozice rukojmí, závislého na externím dodavateli služeb, neměli by zákonodárci umožnit vznik prostředí s jedinou alternativou přístupu k lékům. Tím spíš, že výpadky přístupu k datům Ústavu nejsou nic výjimečného a omezený přístup k internetu zná z vlastní zkušenosti každý jeho uživatel.

aplikace HZ – hlášení závad v jakosti léčivých přípravků

Zastavením této aplikace přestane Ústav rozesílat do připojených lékáren informace o závadách v jakosti léčivých přípravků přímo. Standardní informační kanál, webové stánky Ústavu, budou dále fungovat bez omezení.

Pro některé připojené lékárny může dojít k mírnému snížení komfortu při zpracování hlášení, ale pro většinu lékáren nedojde k žádné viditelné změně. Informace o závadách jakosti budou dále dostupné na webu, budou dosažitelné s využitím čteček a monitorů RSS kanálu Ústavu, například na stránkách České lékárnické komory, a touto cestou se mohou automaticky integrovat do lékárenských informačních systémů i bez podpory pozastavené aplikace.

aplikace DSŘ – dokumentace správních řízení

V tomto případě pravděpodobně dojde ke snížení komfortu účastníků správních řízení, ve většině případů při stanovení cen a úhrad. V důsledku omezení může dojít k prodloužení lhůt ve správním řízení. Omezení může více zatížit činnost samotného Ústavu, dostane jej do pracovního režimu ostatních státních institucí s využitím zákonem schválených forem elektronické komunikace, e-mail s elektronickým podpisem nebo datová schránka.

aplikace HOPL – hlášení stavu a pohybu omamných a psychotropních látek

V lékárnách se s ukončením této aplikace vyrovnáme bez výrazných dopadů do běžného provozu. Navíc, pokud se podaří obnovit provoz do konce února 2016, stihnou lékárny touto cestou hlášení o stavu zásob podat v řádném termínu. I v případě déle trvajícího vypnutí mohou lékárny dosud připojené k úložišti Ústavu hlášení odeslat způsobem, který využívají lékárny nepřipojené.

Hlášení mimořádná, například při změně provozovatele, lze i v současnosti podat na standardním formuláři.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?