30 miliard za čtyři roky Návrh plánu resort zdravotnictví zpracoval, jak tvrdí v předkládací zprávě, v souladu s programovým prohlášením vlády a koaliční smlouvou. Loni se podle něj systém dostal do kritické situace zaviněné „nevhodnými regulačními opatřeními předchozích vlád“.
Protože nebyl od roku 2010 pravidelně valorizován odvod za státní pojištěnce a zůstával až do loňského listopadu zmrazen na 723 korunách měsíčně, zdravotnictví přišlo o celkem 18 miliard korun. Dalších více než deset miliard odčerpává, včetně letošního roku, rostoucí sazba DPH.
Celková bilance systému veřejného zdravotního pojištění se tak loni dostala do třímiliardového schodku. A to přestože byly loni posíleny zdroje Všeobecné zdravotní pojišťovny návratnou finanční výpomocí v sumě 1,7 miliardy. Také navýšení odvodů za státní pojištěnce od loňského listopadu vyneslo zdravotním pojišťovnám dodatečných 800 milionů korun.
Ve výrazném deficitu jsou i nemocnice jako celek. Jejich ztráta dosahuje rovněž tří miliard a vedle toho se ještě potýkají s kumulovaným objemem závazků po lhůtě splatnosti kolem deseti miliard korun.
„Za poslední čtyři roky ztratil segment zdravotnictví třicet miliard korun v důsledku ekonomické krize. Do konce roku 2012 bylo 24 miliard deficitu pokryto z rezerv zdravotních pojišťoven. Zbytek museli vstřebat poskytovatelé zdravotních služeb. V současné době jsou již vnitřní zdroje systému takřka vyčerpány,“ zdůrazňuje materiál připravený Němečkovým týmem.
Výživnější státní pojištěnci
Zdravotně pojistné plány pojišťoven na letošní rok předpokládají, že výdaje převýší jejich příjmy o 2,25 miliardy. Deficit přitom nezahrnuje kompenzaci stokorunových hospitalizačních poplatků, které nemocnice již od ledna od pacientů neinkasují. Pro řadu z nich přitom představovaly v ročním úhrnu mnohamilionové příjmy. A například léčebny dlouhodobě nemocných přicházejí kvůli jejich zrušení o desetinu zdrojů. Vcelku hospitalizační poplatky loni vynesly 2,1 miliardy korun.
Ministr Němeček chce tuto částku nemocnicím kompenzovat ve dvou splátkách. Peníze by měla uvolnit státní kasa, a to prostřednictvím vyšších odvodů za státní pojištěnce.
Ze současných 787 korun za měsíc by měly vzrůst na 845, a to od počátku července. Pojišťovnám pak chce ministr zákonem stanovit povinnost uhradit nemocnicím „částku odpovídající hodnotě regulačních poplatků za tzv. lůžko den ve výši 100 korun za den“. Transfer má proběhnout ve dvou etapách, a to ke konci července a ke konci prosince.
Nová výše státních odvodů má být zachována i příští rok, kdy by měla vynést celkem 4,2 miliardy korun navíc. I ty ale budou rozpuštěny v kompenzacích. Vláda totiž plánuje, že od počátku příštího roku zruší i poplatky za vyšetření u lékaře a recept. To pro průměrnou ordinaci představuje výpadek příjmů ve výši kolem 360 tisíc korun ročně. Vcelku zásah způsobí výpadek 3,4 miliardy korun. Platbu za pohotovostní služby chce kabinet zachovat.
Pro následující roky plánuje ministr v zákoně zakotvit pravidelnou valorizaci odvodů za státní pojištěnce, která by měla zohledňovat celkový ekonomický vývoj včetně růstu mezd.
Sporné pohledávky
Původně chtěl Němeček ke kompenzaci padlých poplatků využít odkup nedobytných pohledávek zdravotních pojišťoven za 3,5 miliardy korun. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) ale avizoval, že peníze na něj neuvolní. V únorové debatě České televize Otázky Václava Moravce uvedl, že by měl ministr zdravotnictví nejdříve rozkrýt toky peněz, které zdravotnictvím procházejí. „To je skutečně zásadní téma, protože přes zdravotní pojišťovny teče ročně 220 miliard korun, z toho přes VZP 150 miliard, a nikdo neví kam,“ uvedl Babiš.
Už se také nemluví o pohledávkách za státními podniky, ale obecně za plátci pojistného. Jak upozorňuje řada odborníků z pojišťovnického prostředí, nedobytné dluhy státních podniků totiž byly vypořádány již v 90. letech. Odkup pohledávek za soukromými firmami se zase nebude líbit Evropské unii, protože zavání nedovolenou podporou podnikání. Němeček ho ale chce prosadit v průběhu roku 2015 novelou zákona o veřejném zdravotním pojištění a několika dalších blíže nespecifikovaných norem.
Dalších 600 milionů korun by mělo vynést snížení povinné míry odvodů na rezervní fond na polovinu. Zdravotní pojišťovny jsou nyní povinny odkládat 1,5 procenta průměrných výdajů na zdravotní péči do rezerv. Ty mohou být použity pouze ke krytí schodků nebo v případě pohrom či katastrof.
Němeček tedy zvolil model růstu státních odvodů, který ale ani letos, ani příští rok do systému žádné dodatečné peníze nepřivede a v souhrnu ani nenahradí celkový výpadek za zrušené poplatky (viz Výpadek poplatků). Diskutabilní odkup nedobytných pohledávek však ze zřetele nepustil. Ve stabilizačním plánu je opět tento bod zařazen, jen je částka zvýšena na 5,5 miliardy korun, z čehož 3,7 miliardy připadá na VZP.