Více žádostí
Druhá ze studií byla provedena ve Vlámsku v Belgii a zjistila, že podíl lékařem asistované sebevraždy na celkovém počtu úmrtí vzrostl z 1,9 % v roce 2007 na 4,6 % v roce 2013. Nejčastěji lékaři schválili eutanazii u onkologicky nemocných. Největší nárůst schválených žádostí byl zaznamenán u žen, lidí starších 80 let, pacientů s nižším vzděláním a mezi klienty domovů pro seniory. Podle hlavního autora belgické studie Sigrida Dierickxe z bruselské Vrije Universiteit se postupný nárůst počtu případů eutanazie očekával. „V prvních letech od legalizace asistované sebevraždy byli lékaři zdrženlivější jak ve schvalování žádostí, tak i v ochotě pomoci nemocnému zemřít,“ říká Sigrid Dierickx. V Nizozemsku i v Belgii byla asistovaná sebevražda uzákoněna v roce 2002.
Únava životem
V komentáři, který obě studie v JAMA International Medicine doprovázel, varovali dr. Barron Lerner a Arthur Caplan z New York University Langone Medical Center před některými etickými problémy, jež z výsledků citovaných prací vyplynuly. Za nejproblematičtější označili autoři fakt, že téměř 7 % pacientů z nizozemské studie, kteří dosáhli eutanazie, uvedlo jako jeden z hlavních důvodů svého rozhodnutí „únavu životem“, 4 % pak uváděla pouze psychické obtíže. V polovině případů schválených žádostí figurovala jako jeden z důvodů „osamělost“, což je podle Barrona Lernera a Arthura Caplana rovněž znepokojivé zjištění.
U belgické studie pak autoři komentáře poukazují především na stoupající počet žádostí, jež pocházejí od skupin sociálně znevýhodněných pacientů, tedy obyvatel domovů pro seniory či nemocných s nízkým stupněm vzdělání.