„Evropa je celkem dobře připravená, má (finanční a materiální) zdroje, politickou vůli a většina zemí plánuje na základě pokynů Světové zdravotnické organizace (WHO),“ řekl Richard Coker z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny.
Podle odborníků však státy málo spolupracují a neinformují se o svých krocích, což nevytváří potřebnou soudržnost boje proti ptačí chřipce na starém kontinentu.
Nezávislé analýzy plánů 29 zemí také ukázaly, že vakcíny, antivirové léky a masky se zatím jen zřídka dávají lidem, kteří by je v případě pandemie potřebovali nejvíce.
|
Příspěvky s názvem článku na který reagujete posílejte přes formulářZDE Pravidla diskuse najdete v prohlášení vydavatele. |
Vědci věří, že možná pandemie ptačí chřipky může ve světě zabít mnoho milionů lidí. Obávají se, že virus H5N1, který se přenáší mezi ptáky, může zmutovat a přenášet se mezi lidmi.
Od konce roku 2003 přešel virus z ptactva zatím na 196 osob a 110 z nich zabil, především v Asii. V Evropské unii se takto nakažený člověk dosud neobjevil.
Odborníci zkoumali plány na boj s pandemií chřipky ve 25 zemích EU, v kandidátských státech Bulharsku a Rumunsku a v Norsku a Švýcarsku.
Vypracovali také žebříček úrovně připravenosti, podle kterého mají nejlépe připravené plány Francie, Německo, Irsko, Nizozemsko, Švédsko, Švýcarsko a Británie, zatímco Česko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Polsko a Portugalsko nejhůře.
Coker přitom zdůraznil, že dílčí nedostatky jsou ve všech zemích a že všechny státy se musejí ještě více snažit.
ČTK