Ačkoli Evropa zažívá v těchto dnech dramatické ochlazení, stále se ještě vrací k rekordním vedrům, mimo jiné proto, že teprve nyní jsou k dispozici přesnější statistiky.
Neuhasitelné požáry, márnice přeplněné tak, že lidé, kteří zemřeli vedrem, museli být skladováni i v mrazicích kamiónech vypůjčených od přepravců, otřesená místa ministrů zdravotnictví, to všechno měla na svědomí letošní tropická vedra na většině evropského území.
Pro Francii a Chorvatsko, ale i další evropské země bylo letošní léto nejteplejší a nejsušší za uplynulých padesát let. Za období nejničivějších požárů je označilo Portugalsko, kde lehlo popelem rekordních 310 tisíc hektarů porostů.
Nešlo ale jen o intenzitu jevu, nýbrž zejména o délku jeho trvání, která přesáhla tři souvislé týdny. Podle meteorologů to všechno způsobily oblasti vysokého tlaku, které zůstaly zablokované nad západní Evropou, kde navíc vládlo prakticky bezvětří.
ÚMRTÍ Z HORKA * Francie 11 435 * Španělsko asi 2000 * Portugalsko 1316 * Nizozemsko 500-1000 * Británie 907 * Itálie 637 |
Ať už byla příčina jakákoliv, následky ukázaly, že na podobné výkyvy počasí jsou absolutně nepřipraveny systémy zdravotní a sociální péče většiny evropských zemí, průmysl ani zemědělství.
Ve Francii zemřelo jen v prvních dvou srpnových týdnech o 11 435 lidí víc než jindy ve stejném období, a teprve včera bylo za účasti prezidenta Jacquese Chiraka pohřbeno v Paříži 57 lidí, kteří zemřeli naprosto opuštěni a ani po smrti se k nim nikdo nehlásil.
Zvýšené počty úmrtí zaznamenaly pohřební ústavy také v Itálii, Španělsku, Portugalsku, Británii, Nizozemsku a v Německu se údaje teprve dodatečně zjišťují.
Připravené bylo snad jen Řecko, které tepelná vlna postihla později. S předstihem vyhlásilo poplach a instrukce pro občany, jak se chránit. Na rozdíl od řady jiných evropských zemí má také klimatizované téměř všechny veřejné budovy a mnoho obyvatel si pořídilo klimatizaci i domů už po zkušenosti z doby před dvaceti lety, kdy tam ve vedrech zemřely také stovky lidí.
Helena Landovská, Právo, 4.9.2003
