Výzkum na kmenových buňkách lidských zárodků patří v Evropské unii mezi nejspornější témata, ačkoliv vědci tvrdí, že by jim mohl pomoci při léčení vážných nemocí.
Evropská komise proto navrhuje dát v příštích pěti letech na výzkum kmenových buněk lidského embrya 30 až 50 miliónů eur (až 1,5 miliardy korun). Komise bude o projektu hlasovat příští středu a předpokládá se, že ho podpoří. Zatímco lékaři plánu tleskají, některé státy unie jsou zásadně proti.
„Komise chce financovat pokusy pouze na mražených lidských zárodcích, kterých jsou na evropských klinikách tisíce a časem se stejně zničí. Tyto buňky by přitom mohly pomoci lékařské vědě,“ vysvětlil mluvčí komisaře pro vědu Fabio Fabbi.
Státy unie ale mají různé názory na status lidského embrya. Zatímco Velká Británie pokusy na mražených zárodcích povolila, Německo, Irsko, Portugalsko a Itálie jsou pro úplný zákaz jakýchkoliv pokusů.
Pokud komise svůj vědecký program schválí, bude to znamenat, že výzkumy v Británii budou hrazeny také z německých nebo italských peněz. Společné fondy unie nerozeznávají původce financí.
„Proti plánu Evropské komise je tvrdá opozice. Výzkum lidského embrya je stejně kontroverzní jako eutanazie. Zatímco jedni vidí prostor pro zlepšení života, druzí se obávají, že lidský život tím ztrácí svou absolutní hodnotu,“ říká nizozemský politolog Jan Vermeulen.
Vědci návrh Evropské komise na financování embryonálního výzkumu vítají. Výzkumníci na celém světě hledají postupy, jak kmenové buňky v laboratoři přimět například k tomu, aby se přeměnily v buňky srdečního svalu, kterými by šlo „opravit“ srdce poškozené infarktem.
„V budoucnu bude určitě možné využít kmenové buňky k léčbě pacientů. Výzkum kmenových buněk zvířat už pomohl léčit rakovinu a metabolické nebo nervové problémy,“ uvedl Arne Sunde, prezident Evropské společnosti pro lidskou reprodukci a embryologii.
Největších úspěchů zatím vědci dosáhli při zkoumání proměny kmenových buněk v neurony, které by se daly vnést do nefunkčních míst v mozku nemocných s Alzheimerovou nebo Parkinsonovou chorobou. |
Zatím však pokusy probíhají pouze ve zkumavkách nebo na zvířatech. Vědci obvykle předpokládají, že tyto převratné léčebné postupy by se mohly do lékařské praxe dostat v průběhu příštího desetiletí. Nejlepším zdrojem kmenových buněk jsou ale několik dnů staré lidské zárodky.
A v tom spočívá složitý etický spor. Pro někoho je lidský zárodek nenarozených člověkem, a představa, že se z něj odebírají buňky, jej děsí. Zastánci této techniky však argumentují, že nechtějí zabíjet budoucí děti, nýbrž používat zárodky, které vznikly na klinikách pro umělé oplodnění a již je nikdo nechce.
Ve zkumavce vznikne až kolem deseti lidských zárodků. Část z nich lékaři implantují ženě, aby se alespoň některý z nich v jejím lůně vyvinul v dítě. Ostatní zárodky lékaři zmrazí, aby je ženě implantovali v případě, že by se první těhotenství nevydařilo.
Právě z těchto zárodků vědci v minulých letech odebírali kmenové buňky pro svůj výzkum. Když však metoda vzbudila etické spory, různé země reagovaly různě, obvykle tento postup buď zakázaly, nebo - jako se například stalo ve Spojených státech - nedovolily takový výzkum financovat ze státních prostředků.
Milan Fridrich, Josef Tuček, Hospodářské noviny, 2.7.2003