„Ano, požádal nás o některé údaje,“ potvrdil to Petr Vráblík, ředitel Úřadu Regionální rady pro Ústecko a Karlovarsko. Ten se zabývá rozdělování evropských dotací.
Reichelt ale tvrdí, že z kontroly obavy nemá. „Měli jsme jich tu již několik a všechny potvrdily, že máme pravdu,“ konstatoval. Přitom kdyby OLAF odhalil nějaké nedostatky v nákupu přístrojů pro severočeské nemocnice, KZ by musela peníze, které již obdržela, do evropské kasy vrátit. Přislíbeny má přitom dotace na sedm projektů za 581 milionů korun, se kterými uspěla. Až nyní jí přišlo na účet 239 milionů za přístroje, které nakoupila už začátkem roku. Dotace byla pozdržena právě kvůli nejasnostem ve výběrovém řízení. „Mohu potvrdit, že peníze jsme již dostali,“ konstatoval Reichelt.
Jak už dříve připustil Jiří Vondra, mluvčí KZ, společnosti peníze chyběly a doložila proto veškeré plánované investice. Zdržení peněz pak vnášelo určité napětí i na pracoviště v nemocnicích.
„Jen jsme doufali, že peníze přijdou a spoustí se i plánovaná modernizace oddělení,“ popsal jak zdržení evropských peněz ovlivnilo atmosféru v Masarykově nemocnici lékař, který ale nechtěl být jmenován. Kolotoč kritiky a různých dohadů kolem nákupu zdravotnických přístrojů pro severočeské nemocnice roztočila lékařka dětského oddělení mostecké nemocnice Alena Dernerová, když veřejně obvinila vedení KZ z nákupu předražených přístrojů.
Případem se pak zabýval senátor a krajský ombudsman pro zdravotnictví Vlastimil Balín (KSČM) i hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová (ČSSD). KZ na to reagovala nezávislým auditem nákupu přístrojů. Vyzněl v její prospěch.
„Zvolili jsme transparentní přístup. Ať se objevilo cokoliv, spolupracovali jsme s kontrolory, vysvětlovali,“ sdělil Petr Benda, předseda představenstva KZ. „Jsem rád, že nařčení na adresu bývalého i současného vedení KZ se podařila vysvětlit,“ míní.
KZ zatím v žádostech o dotace z evropských fondů zatím uspěla se sedmi projekty, z nichž ten poslední je zatím jen ve fázi výběrového řízení.
„Ústecko nemá fakultní nemocnici, proto záleželo na samotném kraji, jak se k obnově vybavení nemocnic postaví,“ konstatoval Miloslav Řehák, provozně - technický náměstek KZ. Ta modernizovala nemocnice rychlostí i rozsahem, které nemají v republice obdoby.
„Bohužel ti, kteří stojí proti nám, někdy srovnávají nesrovnatelné,“ postěžoval si Reichelt. Reagoval na rovnání nákupu magnetické rezonance KZ a nemocnicí na Homolce. Ta za ni zaplatila 25 milionů, KZ čtyřicet osm. „Homolka ale koupila upgrade se 12 položkami, my celé pracoviště se 47 položkami,“ tvrdí Reichelt.
Benda zdůraznil, že vedení společnosti nejde o nic jiného než špičkově vybavit nemocnice v kraji, kde je velká nemocnost a u některých nemocí i nejvyšší úmrtnost.
Kromě OLAF se nákupem zařízení v KZ začal zabývat i Národní fond Ministerstva financí, který kontroluje využití evropských peněz.
Dagmar Cestrová, Regionální deník