Česká republika se zapojí do projektů výzkumu s vysokou přidanou hodnotou. Přiláká globální investory v oblasti lékařského průmyslu a farmacie a následně se do výzkumu zapojí i české průmyslové a akademické subjekty.
Brněnský region se stane „Silicon Valley“ pro medicínu a přidružené obory. To všechno slibuje projekt, který by se měl začít realizovat už letos v Brně.
A nebo taky ne. Jde totiž o dvě miliardy českých korun. Vláda bude o vzniku Mezinárodního střediska klinického výzkumu v Brně (International Clinical Research Center, ICRC) rozhodovat zřejmě někdy na přelomu srpna a září. Záměr už vzala na vědomí v červenci, to ale ještě neobsahoval nezbytné detaily.
Károva iniciativa Našedlý dům ve stínu hlavní budovy Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nezapře, že pamatuje lepší časy první republiky. Nemocnice sama je z dob císaře Josefa II. a byla tisíckrát přestavována, flikována, nastavována, renovována.
Z tohoto hlediska je menší dům, kde po nedávném přestěhování sídlí I. interní kardioangiologická klinika, o které bude ještě řeč, tedy docela mladík. Přesto má být „zrušen“, resp. kardioangiologická klinika má být přestěhována do nového.
V jedné z pracoven momentálně sedí mladý muž jak vystřižený z náborových plakátů velkých bankovních domů. Žádný bílý plášť, ale perfektní oblek, bezchybná angličtina.
Tomáš Kára (37) dlouhodobě působí v nejslavnějším světovém medicínském centru - Mayo Clinic v USA. Je absolventem Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně a na klinice Mayo si udělal titul PhD. Jeho snem je přivést toto jméno do České republiky.
Není asi divu, že se Kára dostal až na Mayo Clinic: sbíral od studentských let jedno ocenění za druhým. Američané si ho všimli, když se stal v roce 2000 finalistou soutěže Severoamerické lékařské společnosti pro elektrofyziologii.
Nabídli mu práci přímo v Rochesteru v Minnesotě a nemusejí litovat - Kára se odvděčil jedním již uděleným patentem a třemi dalšími, které jsou u U. S. Patent Office v běhu.
Jako každý správný Brňák ale nezapomněl na svou alma mater a začal uvažovat nad tím, jak spojit skvělé podmínky pro výzkum i léčbu, které na klinice Mayo panují, s možnostmi české ekonomiky a českého zdravotnictví a s životem na jižní Moravě vůbec.
Vzor z vesmíru Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně už spolupracuje s Mayo Clinic a jejími specialisty v oblasti lékařského výzkumu několik let. A výsledky jsou prý oboustranně uspokojivé.
Nebylo tedy asi problémem přesvědčit vedení divize kardiovaskulárních nemocí americké nemocnice, že ČR je plná mladých talentovaných vědců a lékařů, kteří jenom čekají na příležitost.
A tak se v Rochesteru vytvořil tým, který dva roky připravoval úplně nový koncept vědecké základny. Vzorem jim k tomu prý byla Mezinárodní vesmírná stanice ISS II, společný projekt USA, EU a Ruska.
Proč nepřenést podobnou mezinárodní spolupráci i na zem? Na svět přišla nová zkratka: ICRC, International Clinical Research Center, Mezinárodní středisko klinického výzkumu. Vzhledem k dřívější spolupráci nemusela být o umístění žádná diskuse: centrum Brna.
Za americkou stranu se v projektu angažuje prof. Virend Somers, vedoucí laboratoře kardiovaskulární fyziologie Mayo Clinic.
Myšlenku umístit středisko v Brně posiluje fakt, že je zde několik vysokých škol a výzkumných ústavů, které jsou již zapojeny do společných výzkumných projektů, z nichž část se řeší právě ve FN u sv. Anny s Mayo Clinic.
Město Brno má dnes také asi nejrychleji se rozvíjející systém technologických parků a průmyslových zón v ČR, kam přicházejí zejména firmy vytvářející produkty s vysokou přidanou hodnotou.
Co bude z USA? Podle toho, co je dosud známo, měla by Mayo Clinic přesunout do ICRC Brno část svých výzkumných kapacit a podílet se na personálním i finančním zabezpečení těchto mezinárodních projektů.
Mayo má ale jednu podmínku: středisko vybuduje česká strana. Mayo Clinic se finančně neúčastní ani na primární výstavbě, ani na vybavení ICRC Brno (viz dále).
Stavební část podle projektu zahrnuje tzv. Český park lékařských technologií a věd, tedy hlavní výzkumné a vývojové centrum. Půjde o novou sedmipodlažní budovu o zastavěné ploše 1684 m2.
Do druhého nového objektu, opět sedmipatrového se má přestěhovat zmíněná kardioangiologie. A konečně třetí, stejně vysoký dům má hostit kliniku kardiovaskulární a transplantační chirurgie.
Technologická část má zahrnovat vybavení speciálních laboratoří a technologií, včetně informačních a komunikačních technologií.
„Dispozice projektu ICRC Brno sestávajícího ze tří funkčně propojených budov umožní integrovaný výzkum, integrovanou výuku a integrovanou léčbu kardiologických, angiologických a cévně-neurologických onemocnění…“ píše se v projektu, se kterým se už seznámila vláda.
To vše má být ve (finanční) režii české strany. Americký partner ale naopak slibuje, že se bude významně podílet na strategickém plánování a odborném řízení ICRC Brno.
Hlavním odborným řídicím orgánem centra má být Mezinárodní vědecká poradní rada. Mayo Clinic hodlá poskytnout jednoho ze svých expertů pro pozici mezinárodního ředitele ICRC, čímž se zjednoduší zapojení centra do mezinárodních výzkumných projektů.
Výkonným ředitelem centra bude některý z odborníků ICRC Brno. Samozřejmě se už dnes spekuluje o tom, kdo to bude… Dále Mayo Clinic zaškolí klíčové pracovníky.
Společně a rychle. Projekt ICRC Brno by měl podle Tomáše Káry významně urychlit vývoj a testování nových léčebných a diagnostických strategií, nových technologií, včetně bioa nanotechnologií, i nových léků. Ve středisku by mělo pracovat okolo 250 lidí, ale nebudou to stále jedni a titíž.
Podle materiálu, který vzala vláda v polovině července na vědomí, se mají v Brně dělat projekty dvojího druhu. Jednu skupinu představují výzkumné projekty nezávislé na požadavcích průmyslu a financované zejména z výzkumných grantů amerického Národního institutu zdraví a vnitřních grantů Mayo Clinic.
Do druhé skupiny patří ty projekty, které naopak vyplynou z potřeb průmyslu a budou se týkat zejména vývoje a testování nových technologií, bioa nanotechnologií a léků.
Vědecké týmy mají být flexibilní a měnit se podle jednotlivých momentálních požadavků výzkumu. Základ týmů budou sice tvořit naši vědci a lékaři, které doplní kolegové z USA, ale budou do nich zváni vědci a lékaři z celého světa - podle toho, jaká bude potřeba.
Jeden pracovní tým bude provádět vývoj i výzkum od laboratorního stadia přes experimenty až po závěrečná stadia klinických zkoušek. Laboratoře budou modulární, takže se budou přizpůsobovat výzkumu a potřebám vědců, nikoliv jako dosud, že se museli vědci přizpůsobovat dispozici laboratoře.
Počítá se dokonce s vytvořením mobilních mezinárodních vědeckých týmů a přenosných laboratoří, které umožní realizovat vysoce specifické projekty s využitím ICRC Brno téměř kdekoliv na světě.
Počítá se také s tím, že vědci budou spolu i bydlet, takže vědecký kvas bude bublat třeba i pozdě v noci. A poněvadž budou bydlet nad laboratořemi, když někoho napadne geniální myšlenka třeba ve tři v noci, obuje trepky, skočí do županu a sjede o pár poschodí níž, aby onu geniální myšlenku hned zrealizoval.
Kdo to zaplatí. Vypadá to jako skvělý nápad. Má zatím jednu vadu. Nikdo neví, z čeho se výstavba zaplatí. Mayo Clinic je nezisková organizace řízená nadací a o nějaké investici v zahraničí nemůže být ani řeči.
I kdyby to šlo (což není vzhledem k vlastnictví kliniky jisté), vládní agentura CzechInvest, která spolu s Brněnskými připravuje finální projekt, to Mayo Clinic ani nenabízí - s odůvodněním, že je třeba zabezpečit pro český stát plné duševní vlastnictví všech objevů vzniklých v centru a zajistit, aby byla budoucí vysoce kvalitní lékařská péče dostupná všem občanům.
Ze stejného důvodu neuvažuje česká vláda ani nad jiným zapojením soukromých investorů. Mimochodem, to by se nelíbilo ani zainteresovaným vědcům, kteří se bojí ztráty nezávislosti bádání.
Navíc by podle současných předpisů bylo zřejmě velmi složité postavit centrum uprostřed Fakultní nemocnice, neboť by bylo potřeba mj. převést pozemky na developera a podobně.
Další možností teoreticky může být úvěr. Jenže až po uši zadlužené nemocnici ho žádná banka nedá. A i kdyby se za něj zaručil stát, nemá ho nemocnice z čeho splácet. Ideální by byl asi postup formou PPP.
Jenže háček je, že příslušné zákony jsou teprve ve stadiu zrodu a není na čem stavět. Není možné například nikomu pronajmout nemocnici na třicet let.
Zástupci CzechInvestu i lidé z brněnské nemocnice převážně tvrdí, že jediná možnost, která za současné situace připadá v úvahu, je přímá státní dotace. Argumentem všech zastánců projektu je: Pro českou vědu a medicínu jde o tak zajímavý projekt, že by se i v napjatém rozpočtu peníze najít měly.
Generální ředitel CzechInvestu Radomil Novák Ekonomu řekl, že na detailech projektu se ještě pracuje. Jasné ale podle něho je, že například zisky za pilotní testování technologií, léků a léčebných postupů, které se bude v Brně provádět, zůstanou v Česku. Další příjmy poplynou ze zdravotní péče, patentů, zahraničních grantů a darů.
Není žádným tajemstvím, že velkou podporu má projekt u místopředsedy vlády Martina Jahna. Ten Ekonomu řekl: „Projekt ICRC je zcela mimořádnou příležitostí nejen pro českou medicínu a vědu, ale i pro náš vzdělávací systém, průmysl, pro Českou republiku jako celek. Výsledky výzkumů brněnského centra mohou přispívat k léčbě a záchraně životů lidí po celém světě, což by velmi prospělo jak prestiži České republiky v zahraničí, tak naší ekonomice. Úspěch tohoto projektu by logicky přilákal další sofistikované projekty a vyspělé technologie, které naše země potřebuje.“
Jenže, jak už to tak bývá, záměr nemá pochopitelně jen fandy, ale také kritiky.
Provoz v režii firem? A je tady ještě jeden už zmíněný - a zatím nedořešený - problém, a to je financování provozu. Copak o to, výzkum, který bude spjat s průmyslem, si zaplatí firmy samy.
Vypadá to, že by do toho šla třeba GE Healthcare Technologies. V souvislosti s ní se spekulovalo o tom, že přislíbila vybavit ICRC přístroji a zařízeními za „velmi dobré ceny“, ovšem za podmínky, že bude spoluvlastníkem všech patentů, které vzejdou z tamního výzkumu.
Jan Kuběna, ředitel GE Healthcare Technologies Česká republika, ale něco takového odmítá. Pakliže se bude investice financovat ze státních zdrojů, proběhne normální veřejná soutěž, říká.
Ale nepopírá, že by se GE do tendru přihlásila. Kuběna navštívil minulý týden spolu s Károu centrálu GE v Paříži, kde se o budoucí spolupráci hovořilo. O detailech ale zatím nechce mluvit s poukazem na to, že je to ještě velmi předčasné. Spolupráci přislíbil i Medtronic, či farmaceutická firma Pfizer.
Tak či onak, spoustu grantových peněz bude třeba sehnat z EU, z programů českých resortů, eventuálně z amerických zdrojů, což do určité míry Mayo Clinic přislíbila.
ALEŠ BLUMA,
Ekonom