Kolem návrhu, který například zavádí výraznější varovná označení krabiček či zákaz některých typů tabákových výrobků, tak dál probíhají ostré spory a zákulisní lobbování.
Zastánci směrnice argumentují starostí o zdraví evropských občanů a snahou zmenšit počet mladých lidí, kteří s kouřením začínají. Její odpůrci zase zdůrazňují především výpadky v příjmech rozpočtů členských zemí unie a ohrožení pracovních míst.
„Velké tabákové firmy se snaží o odklad hlasování. To nelze připustit,“ varovala v týdnu na twitteru labouristická europoslankyně Linda McAvanová. V parlamentu je zpravodajkou směrnice a prosazuje v některých ohledech ještě tvrdší opatření, než navrhuje Evropská komise.
Dohodu Evropské lidové strany (EPP), liberálů (ALDE), konzervativců (ECR) a Evropy svobody a demokracie (EFD) na odkladu nyní McAvanová v tiskové zprávě označila za „velkou ostudu“, je prý ale potřeba nové datum hlasování, stanovené na 8. října, respektovat.
Návrh Evropské komise kromě jiného zakazuje cigarety „slim“ a navrhuje, aby tři čtvrtiny přední a zadní strany krabičky pokrývala varování před dopady kouření.
Zakázány by také mohly být cigarety a tabák s příchutěmi, například mentolovou a vanilkovou. Spory se vedou o klasifikaci a dostupnost elektronických cigaret, internetový prodej či o zákaz výrobků, které kuřácké potřeby připomínají, například čokoládových „cigaret“.
Česká vláda už se ke směrnici vyjádřila odmítavě, stejně jako vláda polská či německá.
„Návrh je v rozporu se zdravým rozumem. Nepřinese žádné zásadní úspory ve zdravotních systémech a naopak výrazně oslabí příjmy států v situaci, kdy se potýkají s recesí a dluhy,“ míní český europoslanec Hynek Fajmon (ODS). V českém případě podle něj navíc hrozí také zánik několika stovek pracovních míst.
Tabáková společnost Phillip Morris International v květnu zveřejnila studii, podle které by směrnice v Evropě znamenala ztrátu zaměstnání pro 175.000 lidí a snížení daňových výnosů členských zemí až o pět miliard eur (asi 130 miliard korun). Firma navíc varovala před nástupem černého trhu.
Podobné argumenty používají lobbisté i v Bruselu, uvádí europoslanec Libor Rouček (ČSSD), kolega McAvanové ze Skupiny progresivní aliance socialistů a demokratů. „Je to agresivní a tvrdé. I mne jako známého nekuřáka neustále kontaktují tabákové firmy,“ řekl ČTK.
Podle poslance Fajmona ale lobbing nyní probíhá „jako obvykle u všech věcí, které mají řádově miliardový dopad“. Úspěšnější je navíc podle něj naopak „frakce antitabákových fanatiků“. Tabákový průmysl se prý „pouze dost málo“ brání.
Podle letní studie nevládní organizace Corporate Europe Observatory (CEO) je v Bruselu registrováno 97 lobbistů tabákových firem, kteří mají roční rozpočet přes pět milionů euro (asi přes sto milionů korun). Počty vycházejí z evropského registru lobbistů, který je ale dobrovolný a tak skutečný počet lidí hájících zájmy tabákových firem může být podle CEO ještě vyšší.
Podle organizace tak má tabákový průmysl „dramatickou přesilu“ vůči těm lobbistům, kteří prosazují regulaci tabákových výrobků s ohledy na veřejné zdraví.