Soudci si nejprve poslechli zástupce České republiky Víta Alexandra Schorma, poté dostali slovo právníci obou žen. Po jejich vystoupení využili někteří ze soudců možnosti položit oběma stranám otázky.
„Požadujeme, aby soud prohlásil, že jsou porušována práva žen v ČR tím, že je jim odpírána asistence u porodu mimo porodnici, zejména u porodu v domácím prostředí,“ přiblížil ČTK stanovisko stěžovatelek jejich právník David Záhumenský. Ženy samotné k soudnímu slyšení nedorazily.
První z nich chtěla po nepříjemných zkušenostech z porodnice porodit druhé dítě doma. Nakonec tam rodila sama, neměla totiž možnost porodit v domácím prostředí s porodní asistentkou.
Druhá stěžovatelka byla po předchozích dvou domácích porodech nucena své třetí dítě porodit v porodnici. Ženám bylo podle nich fakticky odepřeno právo zvolit si místo porodu. Stěžující si strana také uvádí, že český stát brání porodním asistentkám v činnosti, a proto v ČR není dostupná zdravotní péče porodní asistentky při porodu mimo porodnici.
Nový zákon o zdravotních službách, platný od začátku dubna 2012, totiž hrozí porodním asistentkám vysokými pokutami, pokud budou pracovat bez potřebných povolení. „Porodní asistentky se nyní obávají vést asistovaný porod v domácím prostředí, ty sankce pro ně jsou likvidační,“ řekl Záhumenský.
Právník připomněl, že pokud dá soud stěžovatelkám za pravdu, bude Česká republika nucena přizpůsobit domácí legislativu a praxi tak, aby odpovídaly mezinárodním závazkům země. Podle Schorma, vládního zmocněnce pro zastupování ČR před soudem, je těžké říct, jak dlouho bude nyní rozhodování trvat. „Já bych čekal několik měsíců. Možná to bude do konce roku, ale nesázel bych na to,“ poznamenal Schorm.
Soudci se ve svých doplňujících dotazech zajímali například o míru ochrany zájmů dítěte, či o to, proč české zákony porody mimo porodnici přímo nezakazují. Padl také dotaz na kauzu prezidentky Unie porodních asistentek Ivany Königsmarkové, jejíž rozsudek zrušil na konci srpna český Ústavní soud.
Veřejné projednávání, které soud nařizuje jen v některých případech, podle Schorma znamená, že kauza soudce zaujala. „Chtějí si udělat lepší obrázek o tom, jaké jsou skutkové a právní okolnosti případů. Podle mého názoru to znamená i to, že výsledek je otevřený,“ podotkl zmocněnec.
Podle jeho názoru by soud měl rozhodnout, že stát může se zřetelem na bezpečnost matky i dítěte vyloučit porody v domácím prostředí, a nepřímo tak vést matky k porodům v dobře vybavených porodnicích. „Samozřejmě s tím, že je jim zaručeno soukromí a jsou v maximální možné míře respektována jejich práva,“ vysvětlil zmocněnec.
Záhumenský je přesvědčen, že soud dal veřejným projednáváním najevo, že si je vědom, že k podobným problémům dochází nejen v ČR, ale také v dalších zemích postsovětského bloku. „Byla podána stížnost proti Litvě, soud již rozhodoval v případě maďarském. Proto se domnívám, že soud chce tomuto případu věnovat zvláštní pozornost. Nejedná se o izolovaný problém České republiky,“ zdůraznil právník.
Evropský soud pro lidská práva v roce 2010 odsoudil praxi v Maďarsku, kde byly porodní asistentky odrazovány od poskytování péče v domácnosti rodiček.
V České republice podle statistik porodů mimo porodnici přibývá. V roce 1990 se z 200 dětí narozených mimo porodnici narodilo cíleně doma 19. V roce 2009 se mimo porodnice narodilo 400 dětí, z nich 150 doma s porodní asistentkou. Porodníci i zastánkyně domácích porodů se shodují v tom, že v ČR porod doma zvolí nanejvýš dvě procenta žen, valná většina dává přednost porodnici nebo porodnímu domu.