Desetileté zkušenosti Švýcarska podle něj ukazují, že na stejný rozsah péče stačí o čtvrtinu méně peněz.
„Když se to přepočítá na 150 miliard korun, které dáme v Česku ročně na zdravotní pojištění, je to jasně potvrzená cesta, jak bez omezování dostupnosti zdravotní péče ušetřit,“ prohlásil.
„Koncept řízené péče může být úspěšný teprve tehdy, pokud bude výhodný pro lidi, kteří se pro něj rozhodnou,“ dodal autor projektu Tomáš Macháček ze společnosti Klient PRO, s.r.o.
Nutit ke vstupu do systému podle něj nikoho nelze, pro lidi by měl být zajímavý především tím, že jim přinese více za jejich peníze, nebo jim ušetří peníze za totéž, co jim nabídne někdo jiný.
Řízená péče se tři roky ověřuje na severu Moravy. Lidé pojištění u Hutnické zdravotní pojišťovny a registrovaní u některého ze 70 praktických lékařů zapojených do projektu mohou do systému vstoupit bezplatně, zatím jich je 6600. Při podpisu smlouvy dostanou 5000 kreditů na svůj osobní účet a jako vstupní dárek dvě poukázky v ceně 100 korun.
Za ně si mohou něco koupit v lékárně. Pokud se ale starají o své zdraví a jdou si místo toho zaplavat, pojišťovna jim účet proplatí a ještě jim přidá další poukázku, popsal Macháček.
Když člověk zapojený do projektu čerpá při nemoci péči v síti smluvních lékařů, dostane další poukázku. „Potvrdilo se nám, že systém umí šetřit náklady, ale se slevami máme problém, brání v tom nynější regulace ve smlouvách s pojišťovnami,“ uvedl Macháček.
Přestože si pojišťovny nyní konkurovat nemohou, je podle Macháčka koncept řízené péče v souladu se zákonem. „Celý vtip je v tom, že motivaci klientů nefinancuje pojišťovna, která na to nemá zdroje, ale poskytovatel, který má zájem o zakázku od ní,“ vysvětlil.
Obrovský prostor pro úspory vidí Macháček v omezení zbytečných vyšetření. „Pokud poskytovatelé mají možnost na těchto úsporách vydělat, tak jsou schopni nejen část toho dát klientům zpátky, ale i poskytnout slevy pojišťovně,“ dodal.
Řízenou zdravotní péči ověřují některé zaměstnanecké pojišťovny, chtějí tak zainteresovat lékaře, pacienty i pojišťovny na úsporách, dodal výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček.
ČTK
Reakce čtenářů Zdraví.Euro.cz
PetrM
Expert Hroboň zapomíná na podstatný rozdíl mezi Švýcarskem a ČR.Švýcarsko dává do zdravotnictví cca 800miliard korun v přepočtu proti čemuž je našich 150 miliard směšných.souhlasím s tím,že by se dalo ušetřit na vyšetřeních ,ale hlavní problém je v tom , že pojišťovna platí naprosto směšné částky za 80% výkonů.
Problém je v sazebníku,který je absurdně nastaven a nízké platby za výkony pak nutí zdravotnická zařízení a generovat velké množství výkonů,zejména těch lukrativních.Proto jsme na špici ve světě například v počtu vyšetření koronárních tepen a angioplastik,ne proto ,žeby naši kardiologové byli nadpřirozenými bytostmi(byť jsou to určitě špičkoví odborníci) apod.U nás pojišťovna platí za cholecystektomii laparoskopicky zhruba 15 000kč/jen materiálZUM činí 12 500kč/ ale na západ od nás,za stejný výkon stejnými nástroji zhruba 5000-6000 eur.
Navíc je celý systém platby nemocnicím pokřiven paušálními platbami dle referenčního období,takže při překročení množství operací/či jiných zákroků/ dle srovnatelného období jsou další operace zcela zdarma.Stejně propastné cenové rozdíly jsou u naprosté většiny výkonů.To je hlavní problém českého zdravotnictví.Generování zbytečných výkonů má samozřejmě i jiny rozměr.A to je fakt,že mnoho vyšetření a zejména diagnostických výkonů se dělá z obavy před případným právním postihem,prostě se lékaři raději kryjí ale toto se děje všude na světě a mnohdy v daleko větším měřítku .