Hodnocení 33 odborníků vyplývá z druhého kola projektu ČZF, které novinářům představil jeho ředitel Vladimír Finsterle.
Celková kvalita jednotlivých opatření přijímaných ve zdravotnictví se podle odborníků oproti předchozímu půlroku zhoršila.
Ve druhém kole projektu hodnocení ekonomických a sociálních opatření přijímaných ve zdravotnictví (HEZR) se k vybraným opatřením vlády a státní správy vyjadřovali odborníci z řad ekonomů, analytiků, manažerů, sociologů, podnikatelů, zástupci stavovských a pacientských organizací, akademici a odborní novináři.
Návrh tvorby standardů představila v březnu bývalá ministryně Daniela Filipiová (ODS). Pacienti se z nich mají dozvědět, na jakou péči mají při daném onemocnění nárok. Ze zavedení standardů by měli podle odborníků prospěch všichni občané, neznamenají znevýhodnění nemocných.
Příprava standardů je podle Finsterleho tak náročný proces, že není divu, že se zatím žádné vládě nepodařilo jejich prosazení. Důležité je definovat ony nároky, určit, kdo bude za standardy zodpovídat, a zajistit jejich vymahatelnost. Může to trvat tři čtyři roky, vypočetl.
Jako druhé nejpřínosnější opatření experti hodnotili nerealizovaný návrh vlády ke zmírnění dopadů krize. Příznivě posoudili také návrh slev na sociálním pojištění, který představil bývalý ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS), návrh vzájemné rodičovské výpomoci a návrh Filipiové na sloučení zdravotních pojišťoven. Opatření ČSSD ke zmírnění dopadů krize hodnotili jako druhé nejhorší, způsobilo by podle nich obrovskou zátěž státního rozpočtu.
Podrobná statistická data, seznam hodnotitelů a jejich komentáře lze nalézt na webu ČZF. Nejdůležitější vypovídací hodnotu bude mít podle ČZF hodnocení v čase. V říjnu chce ČZF představit výsledky třetího kola projektu.
ČTK