Léčbou psychických poruch za pomoci psychedelických drog jako LSD či MDMA (extáze) se v minulosti zabývalo několik studií. Ačkoli byly drogy jako možný psychiatrický nástroj již dříve zavrženy, v posledních letech se této strategii opět začalo věnovat více pozornosti. Pro jejich legalizaci nebo dekriminalizaci pro zdravotnické či rekreační účely se vyjádřilo již několik amerických měst a států.
Potenciál ve využití některých psychedelických drog vidí i respektované instituce jako Univerzita Johnse Hopkinse, Kalifornská univerzita či Lékařská fakulta Icahn na hoře Sinaj, které otevřely centra věnovaná právě studiu psychedelik. „Několik studií naznačuje, že lze tyto látky bezpečně podávat při léčbě depresí a dalších psychických problémů, například posttraumatické stresové poruchy,“ informuje časopis Nature s tím, že klinická studie zahrnující MDMA nedávno skončila a její výsledky budou brzy zveřejněny.
Za předpokladu, že by psychedelická terapie byla poskytována vyškoleným odborníkem, by mohla pomoci také lidem závislým na alkoholu nebo jedincům trpícím některou z poruch příjmu potravy. Vlivem obou těchto problémů zemřou ve Spojených státech každoročně tisíce lidí, v celosvětovém měřítku rovněž stojí za miliardovými ztrátami, ke kterým dochází v důsledku snížené produktivity.
Výzva pro úřady
Nová strategie léčby některých psychických obtíží představuje výzvu pro regulační orgány, které se budou muset zabývat tím, jak psychedelika bezpečně implementovat. „Jedná se o dosud nezmapovanou půdu,“ přiznává Walter Dunn, psychiatr z Kalifornské univerzity, který spolupracuje s americkým Úřadem pro regulaci potravin a léčiv (FDA).
Jak už to tak s léky bývá, i v tomto případě existují určitá rizika. Ve velmi vzácných případech mohou psychedelika jako psilocybin či LSD vyvolat trvalou psychotickou reakci. Častěji se tak stává u lidí, v jejichž rodině byla diagnostikována psychóza. Z pokusů zahrnujících psychedelika jsou předem vyloučeni rovněž lidé se schizofrenií. Rizikem je také možnost zneužití drog k jiným než lékařským účelům.
Psychedelika jsou psychoaktivní látky, které patří do skupiny halucinogenů. Mají výrazný vliv na změny nálad, vnímání a stav vědomí, nebývají ale tolik toxické a zpravidla nevyvolávají závislost. Mezi nejznámější psychedelické látky patří LSD, psilocybin (obsažený mj. v lysohlávkách) či meskalin (z kaktusů).
I přes možná negativa nepřestávají být vědci optimističtí. Podle studie z listopadu minulého roku 71 % lidí, kteří užívali psilocybin za účelem léčby depresivní poruchy, vykazovalo více než 50% zlepšení symptomů. Polovina pacientů se pak vrátila do remise a tedy i k běžnému fungování.
Výzkum terapeutického potenciálu některých drog není ničím novým. Již v padesátých a šedesátých letech publikovali vědci více než 1000 článků o používání psychedelik jako součást psychiatrické léčby. Léky byly testovány zhruba na 40 tisících lidí. Ale poté, co došlo k rozšíření rekreačního užívání těchto drog, bylo jejich užívání zakázáno. FDA omezila i zásoby pro výzkum.
Průkopník z České Třebové
O využití psychedelických látek v psychiatrii a psychologii se v 60. letech minulého století zajímal i Stanislav Grof, československý psychiatr, který později emigroval do Spojených států. V 50. letech, kdy pracoval ve Výzkumném ústavu psychiatrickém, sám na sobě vyzkoušel LSD.
Grof tvrdil, že jiný stav vědomí navozený psychedeliky může zlepšit zdravotní stav člověka, tedy za předpokladu, že je tak učiněno ve správném prostředí a za odborné asistence. Látky typu LSD, MDMA či marihuany podle něj mohou pomáhat například veteránům, kteří trpí traumaty a hrozí u nich vysoké riziko pokusu o sebevraždu.
Ačkoli je Grof přesvědčen o jejich blahodárných schopnostech, k psychedelickým látkám přistupoval vždy s pokorou. Zároveň však stojí za tím, že psychiatrům a psychologům by tyto látky měly být pro účely léčby přístupny. A v některých případech je i pro zodpovědné užívání těmi, kteří k tomu nemají klinický důvod: „Prohloubí se tím sebepoznání, otevřou se zdroje vnitřní spirituality, podpoří se kreativita,“ řekl před časem v rozhovoru pro Český Rozhlas.