Praha - Vyplývá to z jejich hospodářské bilance, kterou se HN podařilo získat.
Úspěšnost nemocnic závisí na schopnostech jejich manažerů. Pokud dokážou vyjít vstříc poptávce pacientů, udržet v pořádku účty a úspěšně vyjednávat se zdravotními pojišťovnami, udrží své finance v relativním pořádku.
Některým zařízením ale nemusí pomoci ani dobrý manažer, pokud je v regionu příliš mnoho nemocnic. Jednotlivé ústavy pak neseženou dostatečný počet pacientů.
Oběti systému
Už před dvěma lety nastal ekonomický propad brněnské nemocnice U svaté Anny, která se podle své mluvčí Naděždy Kuklínkové nedokáže vyrovnat s chybami zdravotnického systému.
„Pojišťovny nám platí stále později, úhrady se přitom nezvyšují a krajské nemocnice nám posílají komplikované a drahé pacienty,“ stěžuje si mluvčí.
Ze šikmé plochy bude těžké se dostat, protože nemocnice, která pozdě platí, dostává od dodavatelů jen méně výhodné smlouvy.
Plán na záchranu tří zadlužených pražských nemocnic vznikl za předchozího ministra zdravotnictví Jozefa Kubinyiho, který loni na jaře spojil Karlovo náměstí, Krč a Bulovku.
Nový ředitel Pavel Horák tak nyní vede komplex s deseti tisíci zaměstnanci a dluhem před jeden a půl miliardy.
Krč má vzhledem k obratu největší dluhy v republice, podle ředitele Horáka doplatila na neuvážené investice za minulého vedení, loni navíc musela vracet pojišťovnám část záloh.
Nemocnice Bulovka trpí odlivem pacientů od té doby, co na sever Prahy jezdí metro a řada pacientů se jezdí léčit jinam.
Navíc má nešťastnou smlouvu s pojišťovnami, které platí paušálem. Tím trpí například ortopedie, která má v Praze nejlepší pověst, nesmí ale léčit nad povolený počet výkonů.
Odkázáni na vlastní síly
Horák dokázal dát do pořádku účty nemocnice na Karlově náměstí a dluhy snížil o 50 miliónů. Přispělo k tomu, že ze všech českých nemocnic nejvíc zvýšil počet výkonů a pojišťovny mu zaplatily o pětinu víc než předloni.
„Vypadá to dobře, ale nejvíc se na tom podepsalo, že pojišťovny zaplatily, co dlužily z minulých let,“ vysvětluje Horák.
Příliv pacientů přesto zaznamenala nově opravená kardiochirurgická klinika a porodnice. Rychlá změna k lepšímu není na Karlově náměstí možná: „Když jsme odkázáni na vlastní síly, jde to jen pomalu a postupně,“ tvrdí ředitel.
Pražskou zkušenost potvrzuje ředitel Fakultní nemocnice v Olomouci Jaroslav Vomáčka. „Dostali jsme větší důvěru pacientů a pojišťovny nám povolily zvýšit výkon o deset procent,“ vysvětluje Vomáčka.
Ten sice dluhy své nemocnice nesnížil, dokázal ale splatit padesát miliónů korun bankovního úvěru.
Podle ekonomického náměstka největší české nemocnice v Praze-Motole Jiřího Čihaře se kvalita manažera v nemocnicích pozná hlavně podle toho, jak dokáže reagovat na neustále probíhající změny.
Různé pojišťovny například mají různé úhradové systémy. „Úspěšný je ten, kdo dokáže veškeré léčení vyúčtovat,“ říká s nadsázkou Čihař.
Příliv pacientů
Motol vydělal na přílivu pacientů z kladenského a berounského okresu, kde nemocnice naopak živoří.
Například Kladno nedokáže využít víc než třetinu svých lůžek. Proto se středočeská ČSSD a lékařská komora obávají, že ústavy v Berouně a Kladně budou krajem privatizovány a některá jejich oddělení budou z ekonomických důvodů zrušena.
Z jejich pohledu kraj hodlá nemocnice „tunelovat“. V minulém roce podporoval „útěk pacientů“ do velkých nemocnic zdravotnický systém.
Krajské nemocnice přecházely na takzvaný systém DRG, při kterém se vyplatí stanovit diagnózu a pacienta poslat k léčení do státních nemocnic, které musí vzít každého a bývají někdy placeny podle výkonu. Z velkých nemocnic pak obstály ty, které dokázaly nový trend využít.
Také letos čekají nemocnice potíže. Stát přikázal pojišťovnám platit o tři procenta víc než loni, tím se ale pokryje pouze inflace. Nemocnice by potřebovaly další tři procenta, aby pokryly vládou nařízené zvýšení platů.
„Bude se šetřit na lidech a materiálu, někde se začnou odkládat operace. Jiná možnost prostě není,“ předpovídá další vývoj náměstek Čihař.
Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová odmítá sdělit, jak bude na výsledky reagovat. „Budeme podle výsledků nemocnic hodnotit jejich ředitele,“ tvrdí pouze její tiskový mluvčí Václav Šebor.
Už nepřesnil, zda napodobí svého předchůdce Jozefa Kubinyiho, který loni propustil ředitele tehdy dvou nejvíce zadlužených ústavů - Krče a Olomouce.
Hospodářské noviny, Petr Holub