Farmakogenetika lékového metabolizmu

Klinické aspekty nejvýznamnějších metabolických polymorfizmů MUDr. Olga Zelenková Farmakologický ústav, LF MU, Brno Klíčová slova genetický polymorfizmus • lékový metabolizmus • lékové interakce • enzymová inhibice • farmakogenetika Farmakogenetika je v současné době rychle se rozvíjející vědní disciplínou, úzce spjatou s klinickou farmakologií. Počátek vědního oboru lze datovat do roku 1956, kdy byl Carsonem (6) objeven defekt glukózo-6-fosfatázy, známý jako tzv. fauvismus. Později následovala identifikace atypické varianty sérové cholinesterázy, ale snad nejvýznamnějším byl objev metabolického polymorfizmu isoniazidu Evansem (8) v roce 1960. Tento acetylační polymorfizmus, v populaci vyjádřený jako dva fenotypy, rychlí a pomalí acetylátoři, je prvním klinicky velmi významným polymorfizmem v oblasti lékového metabolizmu. Geneticky ovlivněná interindividuální variabilita má velmi významný vliv na farmakokinetiku a eliminaci léčiv. Je příčinou toho, že tzv. průměrná dávka je pro někoho příliš vysoká a pro jiného příliš nízká. Ačkoli je v medicínské praxi běžné přizpůsobit dávku léku věku pacienta, jeho hmotnosti nebo patologickému stavu, stále ještě není příliš časté myslet na individuální variabilitu, způsobenou genetickým základem jedince. Genetické vlivy mohou být polygenní nebo monogenní. Termín genetický polymorfizmus je definován jako monogenní charakteristický rys, který je vyjádřen v populaci nejméně dvěma fenotypy s frekvencí výsk