Farmakoterapeutická léčba bolesti u dětí

Bolest je pro dítě vždy skličující, neboť si nedokáže vysvětlit její příčinu. První zásadou léčby je pokud možno bolesti předcházet. Terapii bolesti by měla vždy doprovázet i kauzální léčba. Při výběru vhodného léčiva je potřeba se řídit obecnými pravidly a zvláštnostmi farmakokinetiky a farmakodynamiky u dětí. Od 15 let věku lze z hlediska farmakologie a klinického účinku léčiv organismus považovat za dospělý. Volba analgetik závisí jednak na intenzitě bolestí, jednak na odlišnosti akutní a chronické bolesti. V případě akutní bolesti je zavedenou praxí postupné snižování dávky analgetika (step down přístup), naopak u bolestí chronických se postupuje od nižších dávek k vyšším, případně ke kombinacím analgetik (step up). Takzvaná „průlomová bolest“ je stav, kdy bolest „prolomí“ účinek analgezie, v takovou chvíli je třeba zvýšit dávku léku. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila používání analgetického žebříčku, podle kterého se analgetika dělí do tří skupin podle síly účinku na slabá (neopioidní analgetika), středně silná (slabé opioidy) a silná (silné opioidy). Nesteroidní antiflogistika (neopioidní analgetika) Nesteroidní antiflogistika mají především protizánětlivý účinek, analgetický účinek je ve srovnání s opioidními analgetiky nižší. Jsou zpravidla indikována k léčbě akutní bolesti, např. bolestí hlavy, migrén, bolestí zad, zubů, svalů, při revmatických nebo menstruačních boles