Farmakoterapie jaterní encefalopatie

MUDr. Karel Filip, CSc. Institut klinické a experimentální medicíny, Praha Klíčová slova: portosystémová encefalopatie - exogenní faktory - fulminantní selhání jater - patogeneza - cíle farmakoterapie Podle délky trvání a podle závažnosti jaterní insuficience rozeznáváme dva typy jaterní encefalopatie.První typ, portosystémová encefalopatie (PSE), se vyskytuje nejčastěji u jaterní cirhózy a je důsledkem odvádění portální krve mimo játra do systémového oběhu přirozenými nebo uměle založenými spojkami. V některých případech se objevuje i u transjugulárních portosystémových shuntů (TIPS). Patologickoana-tomický obraz PSE v mozku je charakterizován zejména změnami astrocytů (astrocytóza Alzheimerova typu II). Astrocyty jsou zduřelé, s velkým bledým jádrem, nápadným jadérkem a marginálně uloženým chromatinem. Klinicky manifestní PSE je často vyprovokována exogenními faktory (Graf 1), mezi nimiž dominuje dehydratace, zejména po masivní diuretické terapii ascitu. Druhý typ jaterní encefalopatie se objevuje u fulminantního selhání jater, s progresí poruch neuropsychických funkcí často až do jaterního kómatu, nezřídka se svalovými fascikulacemi a křečemi. Encefalopatie je vždy spojena s edémem mozku, který vede často k smrti. Astrocyty jsou zduřelé, ale změny jako při PSE (Alzheimer II) nejsou typické. Podle klinických projevů se dělí encefalo