Finanční krize zdravotnických systémů aneb Co řeší spoluúčast pacientů

13. 8. 2001 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Vedoucím motivem reforem zdravotnických systémů v řadě zemí byly finanční problémy, ve kterých se tyto systémy nacházely. Pro toto tvrzení svědčí mj. údaje o tempech růstu poměru výdajů na zdravotnictví v hrubém domácím produktu. Nyní se podíl výdajů na zdravotnictví v HDP jen mírně zvýšil proti roku 1995, kdy podíl činil v zemích EU 5,8 % (Řecko) až 10,4 % (Německo). V řadě zemí EU byly v posledních 15 letech provedeny reformy zaměřené na redukci veřejných výdajů na zdravotnictví...


Nástroji, které měly zajistit tyto cíle, bylo zavedení různých příplatků pro pacienty. Nejvíce byly formy spoluúčasti uplatněny ve Francii. Spoluúčast je určena podílem na ceně služby, stanoveným rozdílně pro různé druhy zdravotnických služeb. Uveďme příklady: 1. vyšetření lékařem 30%, 2. laboratorní či přístrojové vyšetření 40%, 3. příplatky na léky, ortopedické pomůcky, dopravu 35 %, 4. speciální léky pro úpravu menších zdravotních potíží 65 %, 5. příplatky za hospitalizaci 20 %. Od poplatků jsou osvobozeni např. lidé upoutaní na lůžku nebo trvale invalidní a staří důchodci, hospitalizovaní lidé, kteří utrpěli pracovní úraz, ženy těhotné šest měsíců a více, váleční veteráni, děti s vážným handicapem, dlouhodobě těžce nemocní.

Uveďme příklady spoluúčasti na platbách zdravotnických služeb:

Rakousko 80% populace se spoluúčast netýká v oblasti primární péče, zbytek má připojištění nebo je od spoluúčasti osvobozeno pro nízký příjem. V lůžkové péči existuje mix spoluplateb a připojištění. Přímé platby jsou omezeny 28 dny pobytu v nemocnici. Spoluúčast za předepisované léky.

Německo v oblasti primární péče neexistuje u pojištěnců spoluúčast. Při hospitalizaci je zavedena spoluúčast na prvních 14 dnů pobytu za hotelové služby. Na léky jsou zavedeny různé výše příplatků.

Výpočty ukazují, že soukromé výdaje na zdravotnictví dosahují v průměru 24,6 % z celkových výdajů vynaložených z HDP na zdravotní péči. Variabilita tohoto podílu mezi jednotlivými zeměmi je značná, jak o tom svědčí úroveň směrodatné odchylky 10,7 a zejména variačního koeficientu, který činí 43,6 %. Podíl soukromých výdajů na zdravotní péči silně koreluje i s podílem přímých plateb (out of pocket), které se v průměru za uvedenou skupinu zemí podílejí ve výdajích na zdravotní péči 21 %, se směrodatnou odchylkou 10, 4 % a hodnotou variačního koeficientu 49,3 %. Přímé platby vyjádřené v amerických dolarech upravených k paritě kupní síly činily v průměru na 1 obyvatele 356 dolarů se směrodatnou odchylkou 184 dolarů. Hodnota variačního koeficientu činila 51,6 %. Nejnižší úroveň přímých plateb byla ve Spojeném království (37 srovnatelných amerických dolarů na obyvatele za rok), naopak nejvyšší ve Švýcarsku (784 dolarů) a Itálii (762 dolarů). Rozdíl mezi minimální a maximální hodnotou přímých plateb je více než dvacetinásobný.

Jde ovšem o extrémní hodnoty, v ostatních uvedených zemích úroveň přímých plateb kolísá kolem průměru.

ROSTISLAV ČEVELA (autor je lékař a poslanec), Hradecké noviny, 11.8.2001

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?