Z důvodů výrazné odlišnosti mezi jednotlivými státy se tento článek zaměří na východní pobřeží, specificky stát New York.
Nejdříve je nutné si uvědomit, že přestože částky, které sestry obdrží, mohou připadat na evropské poměry astronomické, cena životního standardu a s ním spojených výdajů se značně liší od mnohých evropských zemí. Nicméně každá sestra se v USA má dobře, a jestliže ne, je to její vlastní volba. Mezi pět nejlépe placených států patří Kalifornie (průměr 39,92 USD/h), Massachusetts (průměr 38,17 USD/h), Havaj (průměr 37,47 USD/h), Maryland (průměr 35,75 USD/h) a New York (průměr 35,17 USD/h).
Platové podmínky
Současně se plat sester ve státě New York pohybuje mezi 27,06 a 40,55 USD za hodinu (Keefe, 2010, p. 11). Tato data byla získána z celostátního průzkumu pracujících sester, které odpověděly na dotazník. Hodinový výměr se liší podle dalších faktorů, jako druh vzdělání, směna, úvazek a druh certifikací. Nejlépe si vede sestra, která pracuje v New York City, specificky v části Brooklyn. Nejvyšší platové podmínky jsou jako ostatně ve většině zemí v nemocnicích, a to zejména v pozicích s přímou péčí o pacienta. Manažerské pozice zpravidla platí fixní roční příjem bez možnosti přesčasů a tím limitují možnost přivýdělku, jaké má sestra, která pracuje ve směnném provozu, kde každý přesčas je placen 1,5násobkem hodinové sazby. Sestry, které pracují v ordinaci lékaře, mají výrazně nižší platy. Když existoval mandatory overtime (nucený přesčas), byla hodinová sazba dvojnásobná.
Směnný provoz
Sestry pracující na plný úvazek ve 12hodinovém provozu zpravidla pracují 3 dny v každém týdnu (týden většinou začíná nedělí). Tyto dny nejsou fixně dané, mnoho institucí uplatňuje tzv. self-schedulling, což v praxi znamená, že si sestry samy určují, kdy budou pracovat. Samozřejmě konečné slovo má manažer (pokud ho jednotka má), speciálně když existují dny, ve kterých je nedostatečné pokrytí. Seniorita sester hraje výraznou roli v možnostech výběru dnů. Bez závislosti na senioritě pracovníků musí každá sestra pracovat tři víkendové dny ve čtyřtýdenním cyklu. Některé nemocnice nabízejí výhody pro sestry, které pracují pouze o víkendech. V těchto případech sestra pracuje jen dva dny a je placená za tři. Sestra má buď denní, nebo noční směnu, neexistuje alternace mezi dnem a nocí, jako bývalo zvykem v mnoha českých nemocnicích. Za noční směnu obdrží sestra hodinový diferenciál, který činí několik dolarů.
Dále existuje částečný úvazek, při kterém sestra pracuje šest služeb měsíčně. Při částečném úvazku sestra neakumuluje přesčas, dokud nedosáhne počtu hodin ekvivalentního plnému úvazku. Veškeré výhody ale zůstávají stoprocentní, kromě proplacení školného, pakliže sestra při zaměstnání studuje, dostane proplaceno jen procento podle počtu odpracovaných hodin (většinou 50 %). Posledním druhem úvazku je tzv. per diem, kdy sestra nezískává žádné výhody, její hodinový plat je fixně daný, výrazně vyšší než u sestry pracující na plný nebo částečný úvazek. Mnoho sester využívá tohoto pracovního poměru pro druhé zaměstnání. Minimální počet dnů v měsíci, kdy sestra musí pracovat, je nízký (jeden až dva dny). Tarif se pohybuje kolem 40 USD a více za hodinu.
Další výhody
V hodnocení finančního aspektu práce sester nesmíme zapomínat na další výhody, které jsou atraktivní a mnohdy představují jeden z hlavních důvodů pro zájem o zaměstnání v určité instituci: zdravotní pojištění, důchodové spoření, flexibilní účet (možnost spořit nezdaněné peníze pro specifický účel, jako je nadstandardní dentální intervence, péče o dítě apod.), životní pojistka, možnost vzdělání, mezinárodní certifikace a mnoho dalších. Cena zdravotní péče je v USA astronomická. Sestry a jejich rodiny mají velice kvalitní pojištění s minimální nebo žádnou spoluúčastí. Pojištění se většinou vztahuje i na oční a dentální péči, což u nezdravotnických zaměstnání chybí, nebo pracovník platí substanční spoluúčast.
Tyto výhody jsou bezesporu jedny z nejdůležitějších, mnoho sester raději obětuje hodinový příjem, pakliže mají přístup k benefitům ve výše zmíněné formě. Další z výhod je tzv. sign-on bonus. Kvůli nedostatku sester se nemocnice předhánějí v nabídkách co nejatraktivnějších podmínek. Bonusem je jednorázová částka, kterou sestra obdrží, pokud je přijata a splňuje podmínky dané v popisu pozice. Bonus může být 1000 až 10 000 USD a liší se podle jednotlivých pracovišť a jednotek. V nemocnicích, kde existuje zvýšená potřeba pro určité specializované pracovníky, je bonus vyšší. Částka se vyplácí ve dvou etapách, první část po splnění zkušební doby (6 měsíců), druhá část po ukončení prvního roku. Bonusy jsou bohužel zdaněny.
Placené volno
V neposlední řadě je nutné se zmínit o placeném volnu. Existují tři druhy. Standardní dovolená (VT – vacation time) je 4 týdny pro sestry pracující na plný úvazek. Z každého týdnu se dají vytvořit 2 týdny volna, jestliže sestra pracuje první tři dny v předchozím a poslední tři dny v následujícím týdnu po dovolené. Dále má sestra HT (holiday time). Tyto dny jsou fixně stanoveny v kontraktu. Obyčejně se jedná o 7–10 hlavních amerických svátků. Za všechny svátky sestra obdrží 1,5násobek platu, pakliže pracuje. Poslední druh volna je PTO (personal time off). Tento typ dovolené je určen pro neočekávané události, počet dnů, které sestra akumuluje, se liší podle instituce. Některé nabízejí jen čtyři, jiné více. Na každé výplatní pásce sestra vidí, kolik hodin získala ve všech formách placeného volna (VT, PTO, HT a sick time).
Nemocenská
V případě nemoci sestra využívá tzv. sick days. Jedná se o čas, který sestra akumuluje v přesně stanoveném intervalu (např. každý týden získá 3 hodiny). Při onemocnění využívá tyto dny a tím dostává zaplaceno, jako by pracovala. Po vyčerpání veškerých dnů se musí vyplnit formulář pro dlouhodobé onemocnění, které lékař podepíše, a sestra dále čerpá dlouhodobou nemocenskou. Mnoho sester se snaží akumulovat co nejvíce hodin před narozením dítěte, protože mateřská dovolená v USA neexistuje a sestra dostává jen 6–8 týdnů placeného volna (podle druhu porodu). Dále pak může čerpat své sick days, dovolenou, PTO a HT. Když sestra nemá žádné hodiny k dispozici, může využít neplaceného volna. Maximální doba neplaceného volna je většinou 6 měsíců, po kterých zaměstnavatel může obsadit pozici sestry.
Unijní pracoviště
Některá pracoviště navíc mají unii, která dohlíží na to, aby byl kontrakt, který sestry mají s nemocnicí, dodržován. Zpravidla se má setra zapojená v unii lépe, protože kontrakt je zajištěn několikaměsíčním vyjednáváním mezi delegáty a vedením nemocnice. Unijní pracovníci dohlížejí, aby sestra obdržela co nejvýhodnější finanční ohodnocení a další podmínky, porovnatelné s okolními nemocnicemi. Kontrakt je často sjednáván na dobu 2–4 let a velice jasně specifikuje veškeré ohodnocení, roční zvýšení platu, navýšení platu podle délky zkušeností, určuje, kdy a za jakých podmínek může sestra být terminována, kdy může změnit pozici atd. Kontrakt má většinou několik set stránek. Zdravotnický personál je zodpovědný za znalost části kontraktu vztahující se k jejich práci a za dodržování regulací a podmínek v něm daných. Taktéž je to v jejich nejlepším zájmu. Při jakémkoli problému se sestra může obrátit na delegáta unie, který ji bude doprovázet v řízení spojeném s řešením problému.
Nevýhody
Po zmínění veškerých pozitiv je nutné věnovat několik vět negativním aspektům práce v USA. Jednou z nevýhod je vzdálenost. Mnoho pracovníků je nuceno dojíždět za prací 40 a více mil, nutno podotknout, že s výjimkou New York City a několika málo metropolitních měst člověk bezpodmínečně potřebuje auto.
Další nevýhoda spočívá v očekávání mnoha amerických pacientů, co se týče rychlosti a kvality péče. Jako platící zákazníci pacienti vyžadují rychlý a profesionální druh péče. Často se pozastavíte nad tím, když si pacient stěžuje, že doba čekání na neakutní CT byla neakceptovatelná, a může se jednat o pouhých 30 minut. Američané jsou si velmi dobře vědomi práv a nároků, které mají ve zdravotnických institucích.
Sestry mají během služby poměrně krátké přestávky, ve většině případů 30 minut na oběd a dále dvě 15minutové přestávky během dne. Není neobvyklé, že sestra je vytížena a ani jednu z přestávek nevyužije, zejména jestliže chce odejít domů ve stanovený čas. Na jednotkách intenzivní péče tento problém zpravidla není tak markantní jako na standardním oddělení. Dokumentace zůstává dalším trnem v oku mnoha sester. Na JIP se setkáte se 7–14 stránkami dokumentace na každého pacienta. Stránky jsou děleny na denní a noční směnu, takže 24hodinový záznam zůstává v jednom dokumentu. V neposlední řadě je potřeba se zmínit o pacientech chtivých soudu, kteří neváhají kontaktovat právníka a soudit se s nemocnicí v případech, že nejsou spokojeni s péčí nebo došlo ke komplikacím.
Při hlubším zamyšlení vidíte trend, kdy každá druhá televizní reklama nabízí právní servis pro nespočetné množství pochybení, která váš lékař či zaměstnavatel mohl udělat. Právnické firmy často napadají farmaceutické společnosti a hledají co největší zastoupení pro tzv. class action suit, kdy probíhá jeden soud pro několik set „poškozených“. Jestliže se pacient soudí s lékařem či nemocnicí, sestry, které o pacienta pečovaly, mohou být soudem vyzvány ke svědectví. Jedná-li se o pochybení ze strany sestry, je nutné najmout právníka a informovat vedení nemocnice. Celá situace se komplikuje a výsledkem může být ztráta licence, finanční odškodnění poškozeného nebo podmínečné i bezpodmínečné odnětí svobody. Většina sester má pojištění pro praxi ve výši několika milionů dolarů právě pro případy, že by se ocitly v podobné situaci.
Závěrem
Sestry ve státě New York mají možnost lukrativní kariéry. Výdělky v rozmezí 80 000 až 102 000 USD jsou běžné. Průměrný plat sestry v tomto státě je 35,17 USD/h (United States Department of Labor, Bureau of Labor Statistics, 2010, p. 1) a koresponduje s ročním příjmem 73 160 USD. Většina sester pracuje přesčas nebo má druhý pracovní poměr, jako per diem pracovník. I jeden až dva dny měsíčně mohou výrazně zvýšit roční příjem. Jednotlivé státy mají požadavky na pokračování vzdělání a určují počet kreditů, které sestra musí ročně dosáhnout pro udržení platné licence. Tyto kredity jsou často propláceny a nabízeny nemocnicemi v lehce přístupném on-line formátu. Každý, kdo by uvažoval o relokaci do USA, musí zvážit veškerá pro a proti. Cena životního standardu a s ním spojené výdaje se dají těžko odhadnout, pakliže člověk ve Spojených státech amerických nežije. Kontakt s osobou, která zkušenost má a může pomoci, je nezbytně nutný! Nemálo lidí krátce po příletu zjistí, že život v Americe prostě není pro ně… Reference
O autorovi: Kateřina Listopad RN, BSN, Monroe, New York, USA