New York - Agentura AP dnes napsala, že při použití metody by již neměla být ničena lidská embrya, což zmiňované spory vyvolávalo.
„Díky tomu bude mnohem složitější být proti tomuto výzkumu,“ řekl jeden z představitelů firmy Robert Lanza. V červenci prezident USA George Bush vetoval zákon uvolňující federální prostředky na výzkum s využitím kmenových buněk; proti takovému výzkumu se staví Vatikán i některé země.
Nedávno se státy EU dohodly na společném financování tohoto výzkumu. Podle kompromisu ale nelze prostředky využít k výzkumu živých embryonálních buněk, tedy de facto k ničení lidských embryí.
Kritici tvrdí, že výzkum je neetický, protože s lidskými embryi pracuje. Podle stoupenců však mohou kmenové buňky, které mají schopnost přeměnit se v jakoukoli buňku či tkáň, vést k léčbě řady nemocí, jako jsou Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba. Připomínají také, že se k výzkumu používají „nadbytečná“ embrya z klinik pro umělé oplodňování.
Technika zmiňované firmy je založena na tom, že je při ní z časné fáze vývoje embrya odebrána pouze jediná buňka, která je využita k získání dalších kmenových buněk. Zbytek embrya to prý nepoškodí a to má stále potenciál vyvinout se do zdravého člověka. Někteří kritici ale namítají, že nová technika nepřináší nic nového, protože i jediná buňka může teoreticky přerůst v nový život.
Studii popisující metodu dnes otiskl časopis Nature, který loni zveřejnil i výsledky výzkumu, který ukázal, že u myší technika funguje. Experti ale podotýkají, že nová metoda, ač by mohla být přínosem v budoucnu, není tak efektivní při získávání kmenových buněk, jako současné postupy. Při nich je embryo zničeno asi po pěti dnech vývoje, kdy se skládá ze zhruba sta buněk.
Vědci Advanced Cell založili postup na běžné oplodňovací technice označované jako preimplantační genetická diagnostika (PGD). Ta se využívá, když se rodiče chtějí vyhnout tomu, že jejich dítě bude trpět nějakou smrtelnou vadou či nějakým trvalým poškozením. Ročně je v USA vykonáno asi tisíc těchto zákroků.
Nejprve je ženě odebráno vajíčko, které se ve zkumavce oplodní a sleduje se jeho růst do potřebné velikosti. Laboratorní technikou se pak, když je složeno z osmi až deseti buněk odebere jedna z nich. Vyjmutá buňka je pak podrobena genetické analýze, aby se ukázalo, zda nehrozí nebezpečná choroba či vada. Pokud tomu tak není, implantuje se do dělohy pacienty, kde se může zdárně vyvíjet.
Vědci zmiňované společnosti takto odebranou buňku nechají dělit. Jedna ze dvou výsledných buněk je pak geneticky testována jako při běžné PGD, druhá je kultivována tak, aby se podpořil vývoj kmenových buněk.
„Není to nic revolučního,“ řekl chicagský lékař Yury Verlinsky, který se specializuje na metodu PGD.
Experti Advanced Cell Technology byli schopni z celkem 16 embryí vytvořit dvě životaschopné linie kmenových buněk, které byly s to přeměnit se na jakýkoli typ lidské tkáně.
ČTK