I
Například ve Spojených státtech dostává mateřské mléko méně než 80 procent z nich. V Česku je situace lepší - kojeno je 91 procent dětí. Na pomyslném vrcholu jsou skandinávské země, kojí 96 procent všech matek.
Proč se rodičky uchylují k náhražkám? Podle českých expertů je za tím stále rafinovanější a propracovanější marketing společností, které umělou výživu vyrábějí.
Invaze do soukromí
„Tlak reklamy a marketingu je stále silnější. Nejen na matky, ale i na zdravotníky. Přitom jde o zdraví dítěte,“ říká Magdalena Paulová, lékařka Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze a členka Národního výboru pro kojení.
Souhlasí i Dagmar Schneidrová z Pražské skupiny ANIMA IBFAN (International Baby Food Action Network). „V podmínkách tržního hospodářství je matka a její rodina vystavena komerčnímu tlaku ze strany výrobců kojenecké výživy, lahví a dudlíků a ovlivňována při rozhodování zda kojit a jak dlouho.“
Jak tyto tlaky vypadají v praxi? Třeba tak, že po novorozeneckých oddělení rozvážejí zdravotní sestry vozíčky naloženéi až po okraj papírovými kufříky. Kufříky obsahují reklamní materiály těchto společností - spolu se vzorky, které sestry předávají maminkám.
„Na tom, by nebylo nic až tolik špatného, kdyby sestry nenutily pacientky podepsat potvrzení, že kufřík převzaly. Na tomto potvrzení, kde matka vyplní všechny své osobní údaje a stvrdí je podpisem, je malým písmem dodatek, že všechny údaje může uvedená firma použít k jakýkoliv účelům, poskytnout je třetí osobě a další,“ popisuje Paulová.
Invaze do soukromí matek se odehrává druhý den po porodu a matka takové balíčky při pobytu v porodnici obdrží celkem tři. Vždy musí podepsat a vyplnit příslušné prohlášení.
Podle Magdaleny Paulové někdy prohlášení obsahuje i otázky týkající se rodinných příjmů, značky auta a podobně. „Je těžké se těmto praktikám bránit. Byli jsme na jednání dvou komisí na Ministerstvu zdravotnictví. Tam nám řekli, že s tím nemohou nic udělat, že je to věc vedení nemocnice. To je ale nejspíš na tomto druhu reklamy nějak zainteresované. Nevíme ale kdo a jak.“
Kojte co nejdéle
Firmy s údaji hospodaří efektivně. Po třech měsících matce přijde adresný dopis s textempodobným tomuto: „Váš Pepíček už má tři měsíce, je načase, aby jste jako správná matka, která chce zdraví svého dítěte, začala dokrmovat našimi výživami..“
„Každá matka chce pro svoje dítě to nejlepší a tak poslechne rady „odborníků“ a přestane kojit,“ říká Magdalena Paulová.
„Kojení je přitom nejlepší a dostačující výživa pro děti do šesti měsíců,“ dodává Anna Mydlilová z Laktačního centra Fakultní Thomayerovy nemocnice. „Děti by měly být přiživovány nejdříve od šesti měsíců a kojeny do dvou let i déle. Mateřské mléko je nejzdravější, nejekologičtější a nejekonomičtější formou stravy.“
Kojíme jako v Ázerbájdžánu
Jako obrana proti invazivním marketingovým strategiím poškozujícím kojení byla v roce 1981 Světovou zdravotnickou organizací přijat Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka jako doporučení vládám členských zemí.
„V 70. letech byla totiž v USA kojena jen čtvrtina všech dětí, které kojeny být mohly. Tato situace vyvrcholila kromě stanovením kodexu také bojkotem firmy Nestle, které byla hlavním distributorem náhrad mateřského mléka,“ říká Lída Lhotská z IBANF v Ženevě.
Cílem kodexu bylo přispět k zajištění adekvátní a bezpečné výživy pro kojence prostřednictvím ochrany kojení před nevhodným marketingem náhrad mateřského mléka.
Kodex přijalo 32 zemí, Spojené státy jej nepřijaly.
Za 25 let jeho existence se podařilo zvýšit iniciaci kojení o 10 procent. Podle odborníků je to však stále málo. Do první skupiny podle standardu kojení , tedy mezi nejvzornější země v Evropě, patří Albánie a Gruzie.
Česko je spolu s Ázerbájdžánem, Srbskem a Černou horou ve druhé skupině. Tedy pod standardem. „Snažíme se, ale stále ještě nejsme tam, kde bychom měli být,“ dodává k tomu Lída Lhotská.
Podpora kojení je tento týden zvýrazněna Světovým týdnem kojení, který je od 1. do 7. srpna.
Aktuálně.cz