PRAHA - na základě jejich zkušeností s tím, že někdy pacient není schopen přijmout okamžitě informaci o vážném zdravotním stavu a reaguje například sebevraždou, je v tomto zákoně paragraf, který umožňuje lékaři zpozdit podání informace. Předpokládá to i úmluva o lidských právech a biomedicíně,“ vysvětlil ministr.
Prakticky by to podle něj znamenalo, že informaci pacient získá až po několika dnech, kdy by s ním lékař psychologicky pracoval a pomohl mu zprávu přijmout. „Já si myslím, že říci pacientovi, máte nádorové onemocnění, průměrná doba přežití je sedm měsíců, to není správné. Takhle si nepředstavujeme lékařskou etiku,“ řekl ministr. Podle něj lékař musí dát pacientu naději, protože naděje je součástí léčby. „A velmi často právě pacient, který má naději, s chorobou bojuje lépe a léčebné výsledky jsou lepší a někdy se může také uzdravit,“ dodal Fišer.
K problematice léčitelů a homeopatické léčby, o nichž zákon nemluví, ministr sdělil, že jeho návrhy vycházejí z postupů obecně lékařskou vědou považovaných za správné. „Z toho důvodu nepočítáme s tím, že bychom léčitelství zahrnuli do našeho systému péče,“ řekl. Připomněl, že zkušenosti onkologů ukazují, že léčitel, tedy člověk bez patřičného vzdělání, může přehlédnout závažnou nemoc a pacienta poškodit.
Naproti tomu proti homeopatii ministr není, když ji provádějí lékaři. „Jestliže lékař používá homeopatii, je to věc jeho přístupu a zákon o zdravotní péči to nereguluje,“ řekl ministr.
ČTK