Flemingova "plísňová šťáva" zahájila revoluci v medicíně

3. 9. 2012 7:29
přidejte názor
Autor: Redakce
Organizovaný nepořádek a vrozená šetrnost stály mimo jiné u zrodu jednoho ze zásadních léků v historii medicíny - penicilinu. Stalo se tak 3. září 1928, kdy se Alexander Fleming vrátil po dovolené do své laboratoře v londýnské nemocnici a při úklidu se rozhodl nevyhodit, nýbrž blíže prozkoumat pár zplesnivělých vzorků. Než však objev tohoto skotského lékaře došel uplatnění a začal zachraňovat lidské životy, uplynulo dalších 15 let.


Onoho dne roku 1928 si Fleming v laboratoři, kde zkoumal stafylokokové kmeny, všiml na několika miskách rozbujelé plísně a kolem ní jakýchsi „vyžraných“ ostrůvků. Dalšími pokusy zjistil, že tato „plísňová šťáva“ i velmi zředěná nezabíjí jen stafylokoky, ale i jiné mikroby a není jedovatá.

Když se ale po zkoušení na myších (i na kolegovi) snažil vyléčit hnisající ránu člověka, nepovedlo se. Fleming totiž z plísní vydělil jen nepříliš stabilní extrakt a nedokázal izolovat onu účinnou látku, kterou podle rodu plísně Penicillium nazval penicilin.

„Vyčistit“ penicilin se podařilo až v roce 1940 týmu vědců z Oxfordské univerzity pod vedením Ernsta Borise Chaina a Howarda Waltera Floreyho, kteří pět let nato dostali s Flemingem za tento objev Nobelovu cenu. Dalším problémem ale bylo vyvinout postup výroby penicilinu, na což se v Británii nenašly peníze, a tak Florey odjel hledat pomoc do USA.

Díky výzkumu americké vlády se tak mohl na podzim 1943 „superlék“ začít vyrábět a rok nato už léčil vojáky ve válce. V Československu se penicilin začal vyrábět v roce 1949 v Roztokách u Prahy.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?