FNOL chystá krizový provoz

26. 1. 2011 8:25
přidejte názor
Autor: Redakce
Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL) se připravuje na krizový provoz, na který bude muset přejít, pokud 133 lékařů posledního února skončí. Nemocnice ujišťuje, že pacienty v tuto chvíli opatření nepoškozují. Hůře bude v březnu. Nemocní si budou muset na neakutní výkony počkat. O odchodech lékařů v rámci výzvy Děkujeme, odcházíme bude zítra v Olomouci jednat také ministr zdravotnictví Leoš Heger.


„Už od počátku ledna se snažíme zkracovat čekací doby, abychom řadu plánovaných výkonů zvládli ještě v tomto období,“ uvedl mluvčí FNOL Egon Havrlant. „Na březen plánované výkony omezujeme, ale pracujeme v takovém režimu, aby naše opatření nikoho z pacientů nepoškodila,“ sdělil. Akutní péči tato největší nemocnice v Olomouckém kraji zvládne i v krizovém režimu.

„Situace dosud není zcela přehledná, protože stále probíhají intenzivní jednání mezi vedením nemocnice a klinikami. Zatím nepočítáme s tím, že bychom ve větší míře posílali pacienty do jiných zdravotnických zařízení,“ popisoval mluvčí. „Jak bude provoz nemocnice v březnu vypadat konkrétně, o tom dnes můžeme pouze spekulovat. Je pravděpodobné, že na některé plánované výkony budou pacienti v uvedeném období čekat déle,“ uvedl.

Konkrétním příkladem mohou být například v zubní chirurgii extrakce osmiček nebo operace čelistních cyst, kde ovšem odklad pacienty nijak nepoškozuje. „Pokud se dnes na tyto výkony čeká kolem tří týdnů, v březnu to může být až dvojnásobek této doby, ovšem v závislosti na tom, jak jednání s lékaři dopadnou,“ nastínil dopady mluvčí Havrlant.

Ve FNOL dalo výpověď 133 lékařů. Nikdo ji zatím nestáhl.
V řadě případů z klíčových pracovišť, na kterých závisí práce dalších klinik.
Nejvíce je ohrožena péče o nedonošené novorozence, odejít je odhodlána většina anesteziologů, chirurgů a dalších odborníků. Vedení nemocnice již pracuje na krizové variantě provozu, pokud lékaři k poslednímu únoru odejdou.

„Stále věříme, že péče o naše pacienty nebude výrazněji ohrožena a nutná opatření budou pouze dočasná. V případě novorozeneckého oddělení budeme schopni po určitou přechodnou dobu péči v omezené míře zajistit vlastními silami,“ dodal mluvčí nemocnice.
Protestující lékaři čekají, jak dopadnou jednání na centrální úrovni.

Pondělní schůzka v Praze posun nepřinesla. „Pozorně sledujeme jednání na centrální úrovni. Tam se musí vyjednat dohoda. My stále jednáme s ředitelstvím nemocnice, ale celá akce není namířena proti vedení nemocnic. Má za cíl zkultivovat zdravotnictví, narovnat platy, jde nám o celkové změny,“ zopakoval olomoucký koordinátor výzvy Děkujeme, odcházíme z Lékařského odborového klubu - Svazu českých lékařů (LOK-SČL) Petr Šafránek.

S ministrem, který se ve čtvrtek sejde s lékaři FNOL, chtějí specialisté hovořit o požadavcích na změny v systému. Také míní poukázat na to, že připravovaná opatření na omezení provozu po odchodu více než třech tisíc nemocničních lékařů a náklady spojené s krizovým provozem budou v důsledku nákladnější než naplnění toho, oč lékaři v Děkujeme, odcházíme usilují. „K dohodě musí dojít na centrální úrovni.

Nepočítám s tím, že v Olomouci bychom mohli situaci významně posunout,“ podotkl.
Pokud se ministr zdravotnictví dohodne s lékařskými odbory a Lékařskou komorou na změnách a splnění podmínek protestu, velká většina lékařů podle Šafránka v nemocnici zůstane. „Jestliže se zlepší platové podmínky, zkultivuje se stav zdravotnictví, většina lékařů nebude mít důvod odejít,“ dodal.
Protestem chtějí lékaři docílit hlavně systémových změn ve zdravotnictví, navýšení základního platu pro začínajícího lékaře na 1,5 násobek průměrné hrubé mzdy, pro atestovaného specialistu požadují trojnásobek. Peníze na to podle nich v českém zdravotnictví jsou.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?