PAŘÍŽ -
Krysy se dosud neklonovaly kvůli specifičnosti svých vajíček, která do 60 minut po vyjmutí z vejcovodu zahajovala buněčné dělení - to nedávalo vědcům čas na klonování, uvádějí autoři studie v americkém časopise Science.
Bylo třeba zabránit tomuto „spontánnímu samooplodnění“, po němž následovalo rychle dělení, „protože i když vědci pracovali velmi rychle, nestačili zavést jádro buňky krysy, jež měla být klonována, do vajíčka dříve, než se začne dělit, řekl zástupce Národního agronomického výzkumného ústavu Jean-Paul Renard.
Vědci proto použili inhibitor proteázy (nazvaný MG132), který dokáže „stabilizovat“ vajíčko až na tři hodiny. Díky této metodě mohli vědci implantovat 129 klonovaných embryí dvěma krysám, z nichž jedna byla oplodněna: loni v listopadu se narodila tři mláďata. Jedno z nich krátce na to zemřelo.
První krysa zplozená tímto způsobem dostala jméno Ralph. Vyvíjela se stejně jako druhá krysa, která přežila, až do reprodukčního věku.
Po této úspěšné premiéře se narodily ještě dvě krysí samice, které se dožily dospělého věku. Potom následovaly čtyři desítky mláďat z klonovaných rodičů. Krysy se narodily i křížením klonované samice a samce, upřesňuje Renard, který se odvolává na nedávné výsledky těchto prací.
Upozorňuje ale, že obvykle jen z jednoho procenta klonovaných embryí se narodí mláďata. Je třeba ještě zjistit, zda potomci klonovaných rodičů budou stárnout normálně.
Aby bylo možné vytvořit klony použitelné pro lékařský výzkum, je třeba podle Renarda „postoupit do poslední etapy, tedy udělat stejnou věc s geneticky modifikovanými buňkami“.
Cílem je vytvořit „modely Alzheimerovy nemoci, vysokého krevního tlaku, arteriosklerozy, neboť fyziologie krys je bližší člověku než fyziologie myši,“ vysvětluje.
Foto: ČTK - Dalším klonovaným živočichem na světě je krysí samec Ralph, jehož snímek zveřejnila 25. září biotechnologická společnost genOway ve francouzském Lyonu.
ČTK
