T is associated with severe dyspepsia. BMC Med Genet, 2011, 12, p. 140.
18. TACK, J., MASAOKA, T., JANSSEN, P. Functional dyspepsia. Curr Opin Gastroenterol, 2011, 27, p. 549–557.
19. CHUA, AS., BEKKERING, M., ROVATI, LC., KEELING, PW. Clinical efficacy and prokinetic effect of the CCK-A antagonist loxiglumide in nonulcer dyspepsia. Ann NY Acad Sci, 1994, 713, p. 451–453.
20. LIND, R., OLAFSSON, S., HJELLAND, I., et al. Lifestyle of patients with self-reported food hypersensitivity differ little from controls. Gastroenterol Nurs, 2008, 31, p. 401–410.
21. BARBERA, R., FEINLE, C., READ, NW. Nutrient-specific modulation of gastric mechanosensitivity in patients with functional dyspepsia. Dig Dis Sci, 1995, 40, p. 1636–1641.
22. PILICHIEWICZ, AN., FELTRIN, KL., HOROWITZ, M., et al. Functional dyspepsia is associated with a greater symptomatic response to fat but not carbohydrate, increased fasting and postprandial CCK, and diminished PYY. Am J Gastroenterol, 2008, 103, p. 2613–2623.
23. MAHADEVA, S., YADAV, H., RAMPAL, S., GOH, KL. Risk factors associated with dyspepsia in a rural Asian population and its impact on quality of life. Am J Gastroenterol, 2010, 105, p. 904–912.
24. DUPONT, HL. Gastrointestinal infections and the development of irritable bowel syndrome. Curr Opin Infect Dis, 2011, 24, p. 503–508.
25. SPILLER, R., GARSED, K. Postinfectious irritable bowel syndrome. Gastroenterology, 2009, 136, p. 1979–1988.
26. MEARIN, F. Postinfectious functional gastrointestinal disorders. J Clin Gastroenterol, 2011, 45(Suppl), S102–S105.
27. ZULLO, A., CRISTOFARI, F., BRAGAZZI, MC., HASSAN, C. Helicobacter pylori in immigrants: a ‘‘foreign’’ bacterium? Intern Emerg Med, 2011, 6, p. 7–8.
28. PYLERIS, E., GIAMARELLOS-BOURBOULIS, EJ., TZIVRAS, D., et al. The prevalence of overgrowth by aerobic bacteria in the small intestine by small bowel culture: relationship with irritable bowel syndrome. Dig Dis Sci, 2012, 57, p. 1321–1329.
29. ARO, P., TALLEY, NJ., RONKAINEN, J., et al. Anxiety is associated with uninvestigated and functional dyspepsia (Rome III Criteria) in a Swedish population-based study. Gastroenterology, 2009, 37, p. 94–100.
30. AGRÉUS, L. Socio-economic factors, health care consumption and rating of abdominal symptom severity. A report from The Abdominal Symptom Study. Fam Pract, 1993, 10, p. 152–163.
31. WOUTERS, MM., BOECKXSTAENS, GE. Neuroimmune mechanisms in functional bowel disorders. Neth J Med, 2011, 69, p. 55–61.
32. HOLTMANN, G., SIFFERT, W., HAAG, S., et al. G-protein beta 3 subunit 825 CC genotypeis associated with unexplained (functional) dyspepsia. Gastroenterology, 2004, 126, p. 971–979.
33. TAHARA, T., ARISAWA, T., SHIBATA, T., et al. Homozygous 825T allele of the GNB3 protein influences the susceptibility of Japanese to dyspepsia. Dig Dis Sci, 2008, 53, p. 642–646 .
34. ARISAWA, T., TAHARA, T., SHIBATA, T., et al. Genetic polymorphisms of molecules associated with inflammation and immune response in Japanese subjects with functional dyspepsia. Int J Mol Med, 2007, 20, p. 717–723.
35. TAHARA, T., ARISAWA, T., SHIBATA, T., et al. COMT gene val158met polymorphism in patients with dyspeptic symptoms. Hepatogastroenterology, 2008, 55, p. 979–982.
36. TAHARA, T., ARISAWA, T., SHIBATA, T., et al. 779 TC of CCK-1 intron 1 is associated with postprandial syndrome (PDS) in Japanese male subjects. Hepatogastroenterology, 2009, 56, p. 1245–1248.
37. ARISAWA, T., TAHARA, T., SHIBATA, T., et al. Genetic polymorphisms of cyclooxygenase1 (COX-1) are associated with functional dyspepsia in Japanese women. J. Womens Health (Larchmt), 2008, 17, p. 1039–1043.
38. ŠIROKÝ, M. Klasifikace funkčních poruch trávicího traktu. In LUKÁŠ, K. (Ed.), Funkční poruchy trávicího traktu. Praha : Grada Publishing, 2003, s. 15–24 39. MAŘATKA, Z. Funkční poruchy. In MAŘATKA, Z. (Ed.), Gastreonterologie. Praha : Univerzita Karlova v Praze – Nakladatelství Karolinum, 1999, s. 407–434.
40. SCHWILLE-KIUNTKE, J., ENCK, P., ZENDLER, C., et al. Postinfectious irritable bowel syndrome: follow-up of a patient cohort of confirmed cases of bacterial infection with Salmonella or Campylobacter. Neurogastroenterol Motil, 2011, 23, e479–e488. 41. JIRÁSEK, V. Funkční poruchy trávicí trubice. Medicína, 2000, 9, VII:4.
42. JIRÁSEK, V. Terapie funkčních poruch trávicí trubice. In LUKÁŠ, K. (Ed.), Funkční poruchy trávicího traktu. Praha : Grada Publishing, 2003, s. 101–121.
43. LUKÁŠ, K. Terapie funkčních poruch trávicího ústrojí. In DÍTĚ, P. (Ed.), Farmakoterapie v gastroenterologii. Praha : Galén, 2011, s. 167–172.
44. ARO, P., TALLEY, NJ., AGRÉUS, L., et al. Functional dyspepsia impairs quality of life in the adult population. Aliment Pharmacol Ther, 2011, 33, p. 1215–1224.
e-mail: klukas@vfn.cz
Tab. 1 Funkční (neorganické) poruchy v gastroenterologii(1)
Poruchy Psychofunkční a psychoneurotické Funkční „orgánové neurózy“
ústa stomatodynie funkční xerostomie
glosodynie zachvatovité slinění
hořkost
jícen globus hysterici spazmus jícnu a kardie
žaludek, dvanáctník aerofagie funkční gastropatie
a) dráždivý žaludek
psychogenní zvracení pseudoulcerózní syndrom
b) chabý žaludek
tenké a tlusté střevo situační průjem funkční střevní poruchy:
domnělá zácpa kvasná aeropatie
předstíraný průjem funkční kolopatie
„plynatost“ a) dráždivý tračník
neplynové vzedmutí b) spastická zácpa
pseudoapendicitida c) funčkní průjem
konečník situační nucení na stolici prostá zácpa (dyschézie)
dráždivý konečník
systémové jiné poruchy psychogenní visceralgie a cenestézie solární syndrom
karcinofobie neurodigestivní astenie
hypochondrie
bludy, fobie, obsese
mentální anorexie a bulimie
Tab. 2 Funkční gastrointestinální poruchy Řím III(2)
A. Funkční jícnové poruchy
A1. Funkční pyróza
A2. Funkční bolest na hrudi pravděpodobně jícnového původu
A3. Funkční dysfagie
A4. Globus
B. Funkční gastroduodenální poruchy
B1. Funkční dyspepsie
B1a. Postprandiální distres (bolestivý) syndrom
B1b. Syndrom epigastrické bolesti
B2. Říhání
B2a. Aerofagie
B2b. Nespecifické nadměrné říhání
B3. Nauzea a zvracení
B3a. Chronická idiopatická nauzea
B3b. Funkční zvracení
B3c. Syndrom cyklického zvracení
B4. Ruminační syndrom dospělých
C. Funkční střevní poruchy
C1. Dráždivý tračník (irritable bowel syndrome)
C2. Funkční nadýmání
C3. Funkční zácpa
C4. Funkční průjem
C5. Nespecifická funkční střevní onemocnění
D. Funkční břišní bolestivé syndromy
E. Funkční poruchy žlučníku a Oddiho svěrače
E1. Funkční poruchy žlučníku
E2. Funkční biliární poruchy Oddiho svěrače
E3. Funkční pankreatická poruchy Oddiho svěrače
F. Funkční anorektální poruchy
F1. Funkční fekální inkontinence
F2. Funkční anorektální bolest
F2a. Chronická proktalgie
F2a1. Syndrom levatoru ani
F2a2. Nespecifická funkční anorektální bolest
F2b. Proktalgia fugax
F3. Funkční poruchy defekace
F3a. Dyssynergická defekace
F3b. Nedostatečná defekační propulze
Tab. 3 Funkční dyspepsie – jednoduché rozdělení
1. Funkční dyspepsie horní
dráždivý žaludek (hypertonie)
chabý žaludek (hypotonie)
neúplné a zvláštní tvary (dle jednotlivých příznaků)
2. Funkční dyspepsie dolní
dráždivý tračník (průjem a bolest)
funkční průjem (průjem bez bolesti)
zácpa (zejm. pomalý transit time)
neúplné a zvláštní tvary (dle jednotlivých příznaků)
3. Funkční dyspeptický syndrom = 1 + 2
neurodigestivní astenie
4. Funkční dyspepsie biliární a pankreatická
5. Funkční poruchy anorektální
dráždivý konečník (hypertonie)
proktalgie (hypertonie)
prostá zácpa (hypotonie)
inkontinence (hypotonie)
6. Bolestivé syndromy
solární syndrom
Tab. 4 Varovné známky („red flags“), při kterých
je bezpodmínečně nutné řádné vyšetření
• progresivní dysfagie a odynofagie
• opakované trvalé zvracení, ev. s příměsí krve
• krvácení z rekta (i anamnesticky udávané)
• nezáměrný úbytek na váze
• horečka
• vyšší věk (
40 let)
• zejména s novými potížemi a se změnou příznaků
• noční průjem
• změny v základním laboratorní vyšetření, týkající se FW, CRP,
leukocytózy, posunu doleva a anémie
• hmatná rezistence v břiše nebo při vyšetření per rectum
• vyšší výskyt v RA nebo v populaci: karcinom, zejména
kolorektální, idiopatický střevní zánět, celiakie
O autorovi| MUDr. Karel Lukáš, CSc. Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice, IV. interní klinika