Shodné části genomů myší a člověka bude možné využít i pro studium geneticky podmíněných nemocí. Experimenty prováděné na myších modelech totiž mohou napovědět mnohé o lidských genech a jejich projevech. „Poprvé máme možnost uvidět sami sebe v zrcadle evoluce,“ řekl k výsledkům srovnávací studie Eric Lander, ředitel Centra pro výzkum genomu z Cambridge, Massachusetts (USA).
První kompletní sekvence lidského genomu byla publikována v roce 2001. Člověk má celkem na 30 000 genů, ale funkci známe jen asi u 40% z nich. Porovnání s již známými geny myší nám může mnohé odhalit.
Podle posledních měření mají myši asi o 14 procent menší množství DNA než člověk, což u myší odpovídá asi 2,5 miliardám párů nukleotidů oproti 2,9 miliardám, které má ve svých buňkách člověk. 80 procent párů nukleotidů myší se shoduje zcela přesně s člověkem, zbytek tvoří cca 300 genů typických jen pro myši (u člověka chybí) a několik dalších, zatím blíže neurčených sekvencí.
Například myši mají na rozdíl od člověka 84 genů pro detoxikažní procesy v játrech – u člověka jich bylo identifikováno zatím jen 63. Podle Peera Borka z Evropské molekulární laboratože v Heidelbergu, který tyto geny studuje, se více genů u myší vyvinulo pravděpodobně proto, že myši prostě žijí ve špinavějším prostředí a potřebují větší ochranu proti toxinům.
Podle toho, nakolik se genomy lidí a myší shodují, lze určit i dobu, kdy existoval jeden společný prapředek, od kterého se oddělily různé vývojové větve. Podle propočtů se tak stalo asi před 100 miliony lety. Poté se začaly genomy vyvíjet po svých drahách, většina genů se zachovala nezměměných, některé se s postupem evoluce druhů pozměnily nebo i nově vznikly.
Související odkazy:
Whitehead Institute/MIT - Center for Genome Resaerch
(mka), www.Zdravi.Euro.cz