NEW YORK -
Jestliže v tkáni klesne koncentrace kyslíku, jako je tomu například při infarktu, senzor zapojí terapeutický gen a protein hemoxygenáza poté chrání buňky. Vedoucí výzkumného týmu Vitor Dzau uvedl, že první testy s krysami byly velmi úspěšné.
V případě, že se přeruší přívod krve do tkáně, není tkáň dostatečně zásobena kyslíkem a odumírá. To může vést k vážným poruchám orgánů.
Dosud se zkoušely různé terapie, jejich úspěšnost byla velmi omezená, protože účinné látky musí začít účinkovat v krátkém časovém úseku po infarktu.
Vědci z Harvardovy univerzity tento problém obešli. Genová terapie, kterou vyvinuli, by se aplikovala rizikovým pacientům už před infarktem. Tým vypěstoval virus, který je s to způsobit, že se v tkáni senzor svazuje s terapeutickým genem.
Při aplikaci léčby se u krys poškození tkání po uměle vyvolaném infarktu snížilo o 65 procent oproti případům bez aplikace terapie.
ČTK