WASHINGTON - Americkým vědcům se podařilo vypěstovat s pomocí genetické úpravy myš, která doběhne dvakrát dále než obvykle. Vědci se domnívají, že jejich objev může být užitečný i při zvyšování výkonnosti sportovců.
Vědci přidali do myších buněk jednu aktivní kopii genu PPAR-delta, který mají i lidé. Podle zpravodajského serveru BBC News ostatně dvě farmaceutické společnosti vyvíjejí léky podporující aktivitu tohoto genu.
Tvůrce „myšího maratonce“ Ronald Hughes z Lékařského institutu Howarda Hughese v Kalifornii tvrdí, že podobné přípravky mohou jednou nalézt uplatnění u běžců na dlouhou trať.
„Zvláštní uplatnění by mohly mít u lidí s nadváhou nebo s problémy s tělesným pohybem,“ dodává Hughes. Zcela samozřejmý zájem by podle něj ovšem měli projevit atleti.
Gen PPAR-delta způsobuje u „myšího maratonce“ změnu stavby svalů. Ty mají více speciálních žilek, které maratonští běžci potřebují ke spalování tuků a které si atleti před právě probíhající olympiádou vytvářeli pravidelným tvrdým tréninkem. Nyní jim bude stačit polknout tabletku. Žádné vedlejší účinky přitom zatím nebyly zjištěny. „Jde o tabletku, která částečně napodobuje tělesné cvičení a s ním spojený metabolismus,“ řekl Hughes agentuře Reuters.
ČTK