Je to tím, že záchranáři používají v GPS zastaralé mapy, vyplynulo z vyjádření krajského radního odpovědného za zdravotnictví Oldřicha Ryšavého (ČSSD).
Podklady pro zastupitele obsahují vyhodnocení dojezdových časů záchranářů z letošního dubna, května a června v porovnání s loňskými měsíci. Z čísel je zřejmé, že letos v dubnu byli záchranáři v průměru o 16 vteřin rychlejší než loni. Květnové zlepšení činilo 22 vteřin, červnové 44 vteřin.
Například do Rajhradu, Želešic a Lažánek na Brněnsku i Nížkovic na Vyškovsku se záchranáři ve sledovaných měsících letos dostali v průměru o tři minuty rychleji. Naopak u Nechvalína na Hodonínsku si o stejný čas pohoršili, v Nové Lhotě na Hodonínsku a Hradčanech na Brněnsku byli i s GPS o dvě minuty pomalejší.
Navigace měla záchranářům usnadnit hledání bytu pacienta třeba na sídlištích nebo v malých obcích, kde ulice nemají jména. Mapové podklady z roku 2006, které sanitky používají, to však mnohde neumožňují. „V řadě případů GPS navigace navedla posádku do středu obce a definitivní dohledání místa události musela zajistit posádka,“ uvádí materiál. Například v Krumvíři na Břeclavsku se tak k pacientovi záchranáři dostali letos v průměru za 21 minut, loni za 23 minut. Zákonný limit je dvacetiminutový.
Podle Ryšavého se záležitost se zastaralými mapami vyřeší asi za rok. Kraj chystá rozsáhlou modernizaci záchranné služby za asi čtvrt miliardy korun a po ní by sanitky měly používat nové mapy, a to společně s hasiči i policií. Dnes by nákup nových map vyšel na milion korun a podle Ryšavého by byl nehospodárný.
Vyhodnocení dojezdových časů záchranářů však podle radního ukazuje, že není třeba nikde budovat nové výjezdové stanoviště. Nechystá se ani rušení žádného z nich.