Setkal jste se během své profesní kariéry s konceptem harm reduction?
U osob nadužívajících alkohol se za HR postup považuje kontrolované pití. U kouření je zvláštním případem používání nikotinové substituce u individuálních pokusů o zanechání kouření nebo jako součást odvykacích programů. Je na místě připomenout, že odborná veřejnost není jednotná v názoru na prospěšnost HR. Část kliniků zdůrazňuje, že závislost je vážná progredující porucha vyžadující léčbu, jejímž cílem by měla být abstinence. Vědecké práce přinesly podporu účinnosti postupů minimalizace škod, zejména u uživatelů nelegálních drog. Výměnné programy jednoznačně omezily šíření infekčních onemocnění, substituční programy vedly ke snížení kriminálního chování a u části závislých i k úplné resocializaci včetně pracovního zapojení. Osobně jsem zastáncem názoru, že při řešení složité závislostní problematiky jsou postupy harm reduction jednou z alternativ, přičemž pro některé závislé je to alternativa nejvhodnější nebo jediná možná.
Jak vnímáte fenomén kontinua závislosti?
V současné době je obecně sdílen názor, že závislost není dichotomický stav, ale fenomén, jehož síla nebo závažnost je kontinuální. To znamená, že úměrně se závislostí lze očekávat i výskyt nežádoucích následků. Pojetí kontinua závislosti se prosadilo i v nové revizi americké nomenklatury duševních poruch (DSM-V). Strategie protidrogové politiky by měla přistupovat k řešení problematiky závislostí s přihlédnutím k pojetí jako spojitého jevu.
Jaké je jádro závislosti na kouření? Je největším viníkem nikotin, nebo jsou tu i další faktory?
Podstatná je skutečnost, že nikotin je silně návykový, a diskuse, zda více, nebo méně než jiné látky, je vedlejší. Podstatou závislosti na nikotinu je jeho působení na nikotinové receptory v mozku, které pak ovlivňují činnost dalších neurotransmiterů. Závislost na tabáku je tedy jednoznačně vyvolána nikotinem, ale negativní dopady na zdraví jsou způsobeny vdechovanými toxickými látkami, které vznikají v procesu hoření tabáku.
Jak vnímáte rozdíl mezi nikotinovými náplastmi a cigaretami?
Jenom v ČR se odhaduje, že úmrtnost na nemoci, na jejichž vzniku se kouření podílí, představují asi 17 procent celkové roční úmrtnosti. Nikotinové náplasti jsou jistě účinným pomocníkem v odvykání kouření. Často samy o sobě nestačí a musí být doprovázeny psychosociálními intervencemi. Samotné kouření je spojeno s řadou charakteristických vzorců chování a pocitů, které nelze jednoduše nahradit nalepením nikotinových náplastí.
Jaký je váš názor na substituci cigaret alternativními produkty jako součást harm reduction léčby?
Vzhledem ke značnému rozšíření kuřáctví v populaci (téměř čtvrtina dospělých v Česku kouří denně) a vzhledem k velmi závažným dopadům kouření cigaret na zdraví je nutné zavádět všechny programy, které mají potenciál omezit kuřáctví a jeho negativní dopady. Ani v zemích s vysoce efektivní politikou kontroly tabáku (např. USA nebo skandinávské země) se nedaří dosáhnout toho, aby celá populace byla nekuřácká. Nikotinová substituce, včetně používání elektronických cigaret, pomáhá části kuřáků omezit nebo zcela zanechat kouření cigaret. I pro lékaře, kteří se věnují léčbě závislosti na tabáku, jsou substituční látky jedním z prostředků, které lze využít v léčebném programu.