Takzvaný „protikuřácký zákon“, jak bývá označován nedávno schválený zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, vstoupí v platnost 31. května 2017. „Uvedené datum bylo zvoleno symbolicky v souvislosti se Světovým dnem bez tabáku, který připadá na tento den,“ uvedla náměstkyně ministra zdravotnictví ČR JUDr. Lenka Teska Arnoštová, Ph. D. Zdůraznila též, že hlavním smyslem zákona je pomoc závislým, neboť závislost na tabáku je nemoc. „Česká republika nechce zakazovat, chceme pomoci, vzbudit zájem, zejména u dětí, a předejít riziku vzniku závislosti,“ vysvětlila náměstkyně.
Nikotin vs. dehet
Podle Karla Erika Lunda, PhD., z Norského institutu veřejného zdraví, si Česká republika v přijímání strategií podporujících HR v oblasti kouření nevede nejlépe. Cenová politika tabákových produktů není optimální, chybí zde agentura, která by se věnovala kontrole užívání tabáku, a léčba pro závislé na tabáku není dostupná plošně. Podle odborníků přitom úspěšná protikuřácká strategie musí poskytovat silné podněty k tomu, aby lidé s kouřením nezačínali, motivovat je, aby s návykem přestali, a redukovat riziko u těch, kteří nejsou schopni nebo ochotni se svého návyku zbavit. Jedním z hlavních paradoxů závislosti na tabáku je fakt, že „lidé kouří kvůli nikotinu, avšak umírají kvůli dehtu“, jak bylo prokázáno před více než 40 lety. Adekvátní redukcí rizika je proto konzumace nikotinu bez dehtu a toxických látek, které vznikají při hoření tabáku.
Závislost na tabáku je nemoc
„Nikotin je silně návyková látka, při jejím vysazení se dostavují nepříjemné pocity, podobně jako u alkoholu či nelegálních drog. Návykovost na nikotinu je přitom vyšší než u kokainu nebo heroinu,“ vysvětlil expert na výzkum závislostí PhDr. Ladislav Czémy z Národního ústavu duševního zdraví v Praze. Principy harm reduction jsou podle něj pro některé kuřáky nejlepší, nebo dokonce jedinou možnou variantou. Podle prof. MUDr. Evy Králíkové, CSc., z Centra pro závislé na tabáku 1. LF UK, je léčba závislosti na tabáku v České republice nerovnoměrně dostupná, chybí zde výzkumné instituce, které by se problému věnovaly. A proč se lidé neléčí? „Důvodem je nepochopení, že závislost na tabáku je nemoc, nedostatečné povědomí o léčbě, malá motivace ve společnosti, velký vliv tabákového průmyslu i to, že lékaři se obávají doporučovat
nekouření celebritám,“ popsala stav v ČR docentka Králíková. Tabáková epidemie podle ní u nás bude teprve kulminovat.
Elektronické cigarety a snus
Součástí léčby závislosti na tabáku a potencionálního přístupu harm reduction v této oblasti je dostupnost nikotinových náhrad. Bezdýmné nikotinové produkty (elektronické cigarety, orální tabák, nikotinové žvýkačky a náplasti) jsou bezpečnější než kouření běžných cigaret. U elektronických cigaret se udává o 95 procent nižší riziko škodlivého účinku oproti běžným cigaretám. Mezi země s nejnižší prevalencí smrtelných chorob způsobených kouřením cigaret patří Švédsko. Odborníci věří, že důvodem je obliba tzv. snusu (druh orálního tabáku) mezi uživateli tabákových produktů. Statistiky ukazují, že snus je 50-100× méně škodlivý než běžné cigarety. Jak ale uvedl Karl Lund, zatímco ve Švédsku a Norsku je snus populární nikotinovou náhražkou, kterou často volí uživatelé jako mezistupeň před zanecháním kouření (ve Švédsku zaujímá až 60 procent trhu tabákových produktů), v Evropské unii je tento produkt stále zakázán.
Podle švédského experta na harm reduction docenta Ulf Zätterströma, PhD., užívání snusu významně napomohlo snížení kuřáctví ve Švédsku. Tento produkt původně volili dělníci, později se stal populárním u hokejistů a dalších uživatelů tabáku, kteří jej začali upřednostňovat před běžnými cigaretami. „Důležité je, že při výrobě snusu dochází k minimalizaci až eliminaci toxinů,“ upozornil Ulf Zätterström a doplnil, že se nenaplnily ani obavy o tom, že by snus vyvolával rakovinu dutiny ústní.
Preferovat bezdýmné produkty
Švédská zkušenost není podle skandinávských odborníků geograficky determinována a podobných pozitivních výsledků by se mohlo dosáhnout i v dalších státech Evropy včetně ČR. Problémem je, že pro řadu politiků i některých odborníků je řešení problému závislostí spojeno s restriktivním a puristickým přístupem, který odsuzuje uživatele a požaduje abstinenci. Mnozí odborníci se pak mylně domnívají, že dostupnost alternativních nikotinových produktů povede ke zvýšení prevalence kouření a rekrutu nových uživatelů, což se údajně ve skandinávské praxi nepotvrdilo. „Opozice vůči principům harm reduction je skoro totéž jako podpora obchodu s cigaretami,“ konstatoval ředitel Counterfactual Consulting Limited v Londýně Clive Bates, MA., MSc., který se zabývá podporou konceptu harm reduction v oblasti veřejného zdraví. Podle něj je evropský zákaz snusu neobhajitelný eticky, vědecky i legálně. „Je třeba rozlišovat mezi cigaretami a bezdýmnými produkty. Pokud existuje bezpečnější alternativa cigaret, měla by být dostupná,“ dodal k problému Bates.
Dostupné je nejškodlivější
„Bohužel nejnebezpečnějším, a přitom nejlépe dostupným výrobkem na trhu jsou běžné cigarety, zatímco prodej ostatních nikotinových alternativ je regulován či přímo zakázán,“ poukázal vedoucí Nikotin institutu ve Vídni doc. Dr. Med. Ernest Groman. Těžkým kuřákům je třeba nabízet náhradu za nebezpečné cigarety a snížit tak riziko rozvoje rakoviny plic a dalších zdravotních rizik, kterými jsou ohroženi. „U našich pacientů se snažíme modifikovat produkt, protože je to snazší než modifikovat jejich chování,“ vysvětlil doc. Groman.
K problému se vyjádřil také vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti MUDr. Viktor Mravčík, Ph. D. „Ze zkušenosti z oblasti nelegálních drog víme, že harm reduction funguje a že je efektivní. Potenciál pro jeho aplikaci u uživatelů alkoholu a tabáku, kterých je mnohem více, však není zatím využitý. Principy harm reduction jsou v této oblasti méně rozvinuté, neboť u nás nemají tradici.“
Karl Erik Lund
Vnímáte genderové a věkové rozdíly v preferencích tabákových produktů?
Cigaretový trh v Norsku je víceméně unisexový. Užívání snusu bylo tradičně mužským fenoménem, ale v posledních letech se stává populárním i u žen. Ty preferují zejména balený snus, který se prodává v drobných sáčcích připomínajících čaj. Ženy a mladí lidé dávají také přednost produktům s příchutí (například mentolu, citronu nebo eukalyptu) a miniaturním sáčkům, které nevytvoří pod rtem bouli. Výrobci snusu nabízejí atraktivní malá balení v pastelových odstínech, které se ženám líbí.
Clive Bates
Jak přesvědčit kuřáky, aby preferovali alternativní (bezdýmné) tabákové produkty?
Existuje mnoho způsobů, jak motivovat kuřáky, aby přešli na bezdýmné produkty. Za prvé je třeba je informovat o tom, že tyto výrobky jsou méně škodlivé než běžné cigarety, a říci jim, ať si je vyzkouší. Dále je nezbytné zvýšit spotřební daň u cigaret, aby kouření bylo dražší. Kontrolovaná reklama na méně rizikové tabákové produkty je další možností. Nemělo by se plošně zakazovat vapování (používání elektronických cigaret), neboť tyto produkty často volí mladí kuřáci. Je jednoznačně prospěšné, pokud jimi nahradí škodlivé cigarety. S uvedenými produkty bychom měli zacházet podobně jako s alkoholem.
Ernest Groman
Myslíte si, že varovné obrázky na krabičkách cigaret mohou působit více než prevence? Nezpůsobí nakonec dokonce zhoršení zdravotního stavu u silných kuřáků?
Obrázky na krabičkách cigaret rozhodně nestačí. Informace je dobrá věc, zvláště pokud nemoc souvisí s kouřením, ale kampaň se zdá být poměrně omezená, protože je obvykle zaměřena pouze na rakovinu plic. Studie z devadesátých let ukazují, že informovanost kuřáků o dalších onemocněních spojených s kouřením naopak klesá. Varovné štítky sice přispějí ke zlepšení znalostí rizik na úrovni populace, ale někteří lidé je chápou jako zbytečné moralizování. I představitelé cigaretového průmyslu se domnívají, že jsou bezdůvodné. Přesto jim zjednodušují odpovědnost za jejich výrobky. Který spotřebitel bude žalovat výrobce cigaret s tím, že nebyl informován o nebezpečí kouření?
Nicméně pouze výstražná úroveň je nedostačující a sama u těžkých kuřáků nemusí přispět k odvykání. Je jim totiž potřeba dát další informace a podporovat produktů s nízkým rizikem. Bohužel je tento postup omezen platnou legislativou, která odpovídá době, kdy alternativní produkty nebyly dostupné, a kdy je zúčastěné strany tedy ani vlastně nemohly znát. K dnešnímu dni jsou zákony, bohužel, nakloněny nejnebezpečnější variantě – tabáku. To vede k dysfunkční situaci na trhu, a tím se dokonce brání svobodné volbě spotřebitelů a jejich přístupu k informacím. Ty jsou nyní naléhavě zapotřebí, a to zejména v zemích s vysokou prevalencí kouření, jako je Česká republika či Rakousko. Domnívám se proto, že tyto podmínky budou v příštích desetiletích udržovat počet onemocnění souvisejících s tabákem v těchto zemích stále na velmi vysoké úrovni.
**
Kouření v číslech
• 22 % světové populace kouří
• 6 milionu úmrtí ročně má na svědomí kouření tabáku
• 30 % populace v ČR kouří
• 1,7 milionu Čechů kouří denně
• 80 % kuřáků má klinické projevy závislosti
• 70 % kuřáků by raději nekouřilo
• 1/3 kuřáků v ČR zkouší každoročně přestat kouřit
• jen 2 % českých kuřáků užívá bezdýmný tabák
• 358 krabiček cigaret lze koupit za průměrný plat v ČR
• o 95 % je sníženo zdravotní riziko při kouření elektronických náhrad ve srovnání s cigaretami
• 50–100× méně škodlivý je snus ve srovnání s běžnými cigaretami
HARM REDUCTON (HR)
Redukce škod či minimalizace rizik – je moderní politický přístup v oblasti veřejného zdraví, který snižuje škodlivé zdravotní, sociální a ekonomické následky kouření, užívání drog a alkoholu a současně chrání zbytek společnosti. Vychází z předpokladu, že nabídnout pomoc závislým jedincům je užitečnější než usilovat o jejich kriminalizaci. HR se využívá všude tam, kde se vyskytují návykové látky či návykové chování, ať jde o legální i nelegální drogy nebo hazard. Obecně je HR všeobecně přijímaný přístup podporovaný Světovou zdravotnickou organizací a představuje jednu z alternativ boje proti závislostem. Postoj odborníků ke strategii HR se liší, podle zastánců přístupu by HR měla mít oporu v legislativě dané země a zahrnovat preventivní a léčebná opatření, která lze nabídnout lidem se závislostí.