Za sedm usmrcených lidí a deset nedokonaných vražd poslal soud bývalého zdravotníka na doživotí do vězení.
Jedna z posledních obětí Zelenky
„Nemocnice neměla zcela v pořádku zdravotní dokumentaci a měla dost dlouhou dobu na to, aby její primář udělal již dříve dostatečné kroky k tomu, aby předešel dalším excesům Zelenky. Paní H. byla totiž jednou z posledních obětí jeho řádění,“ řekla u soudu právní zástupkyně Vlastimila H. Alena Víchová.
Dodala, že u žalobce došlo k zásahu do rodinného života a do jeho práva na soukromí. „O tom, že by za smrtí jeho ženy mohl stát právě Zelenka, se totiž dozvěděl ze sdělovacích prostředků. Nemocnice mu nic takového neřekla,“ uvedla Víchová.
Miliony nemocnice platit nemusí
Její slova však nepadla na úrodnou půdu a hradecký soud se přiklonil ke slovům obhajoby havlíčkobrodské nemocnice, která tvrdila, že žena nezemřela na následky podání heparinu, navíc v celé věci není možné vyvodit porušení povinností nemocnice.
Soudy projednávají v souvislosti s havlíčkobrodskou nemocnicí zhruba pět podobných žalob. Například letos v červnu hradecký soud rozhodl, že dva muži nemají nárok na odškodné milion korun, které požadovali po havlíčkobrodské nemocnici, ve které se jejich příbuznou pokusil zabít Petr Zelenka.
Odsouzený Zelenka jako pracovník anesteziologickoresuscitačního oddělení havlíčkobrodské nemocnice podával pacientům heparin od května do září 2006. Pacientům tím zředil krev a někteří vykrváceli.
Za chyby zatím nemusí platit ani hradecká nemocnice
Včera měl hradecký soud na pořadu jednání i další kauzu z nemocničního prostředí. Tentokrát seděli na lavicí žalovaných zástupci Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Dnes třináctiletý Dominik H.spolu s tříletým Davidem Š. ji viní, že při léčbě jejich matky nepoužila všechny dostupné metody vyšetření, použila prý jenom rentgen. Nemocnice tak měla až pozdě přijít na to,že jejich matka trpí rakovinou, na kterou později zemřela. Teď po nemocnici chtějí dva miliony korun.
Soud včera v případu vyslechl přednostu neurologické kliniky hradecké nemocnice Radomíra Talába, který uvedl, že nemocnice postupovala standardním způsobem. Řekl, že žena se začala léčit s lokální bolestí. „Žádné příznaky, které by signalizovaly tlak na nervový systém, jsme neobjevili,“ řekl Taláb. Až později lékaři odhalili v těle ženy nádor. „Měli provést jiné zobrazovací metody, než pouhý rentgen. Pokud u soudu zaznělo, že měli podezření na syndrom brachiálního plexu, tak ten přece rentgenem nemohu vyloučit,“ uvedl jejich právní zástupce Mário Švehelka.
„Žena byla v období od 6.dubna 2006 do 7. listopadu 2007, tedy v průběhu devatenácti měsíců, třiatřicetkrát vyšetřena v hradecké nemocnici, kdy si prakticky neustále stěžovala na bolesti hrudní páteře. Tehdy jí ale nebylo ani jednou nabídnuto vyšetření na magnetické rezonanci či CT,“ uvedl Švehelka. Teprve až 8.listopadu 2007 jí konečně vytoužené vyšetření poskytli. „Zde se zjistilo, že příčinou silných bolestí je nádor,“ dodal Mário Švehelka.
I když nemocnice ihned zahájila léčbu, žena 29. listopadu 2008 zemřela.