Jde například o zaměstnance zdravotních pojišťoven, kteří výrazně ovlivňují zdravotní sytém, řekl Heger ČTK během současné několikadenní cesty po Spojených státech.
Ministerstvo by podle něj rádo zvýšilo spolupráci programů, které jsou nyní na mnoha místech. „Ideální by bylo, kdyby na konci těchto aktivit byl nějaký stabilní vysokoškolský program,“ uvedl Heger.
Výuku veřejného zdravotnictví a medicínského práva poskytují nyní jen lékařské fakulty a pouze pro mediky. Nástavbový obor pro vzdělávání lékařů a dalších pracovníků ve zdravotnictví na Institutu pro další vzdělávání ve zdravotnictví zrušilo ministerstvo za vedení Tomáše Julínka (ODS). Ministerstvo tedy buď musí vrátit veřejné zdravotnictví do vzdělávacích oborů, může se stát oborem hlavním nebo nástavbovým, nebo musí stanovit zákonem zvláštní podmínky pro vzdělávání ve veřejném zdravotnictví.
V zahraničí je podle Hegera výuka takových oborů běžná. Zaměřuje se na ni například Minnesotská univerzita, kterou dnes ministr navštíví na závěr své čtyřdenní cesty po USA. V Česku je ale zatím taková výuka „relativně slabá“, což může ovlivňovat celý zdravotní systém.
Dobrým příkladem jsou podle ministra zdravotní pojišťovny. „Vstupují tam lidé, kteří jsou skvělí ekonomové a skvělí organizátoři, ale o systému a jeho teorii moc nevědí,“ řekl. V zahraničí se prý vždy zajímá, jak podobné věci řeší, i když má na paměti, že každá země řídí zdravotnictví jinak.
Heger ve čtvrtek v Minnesotě ve městě Rochester navštívil známou kliniku Mayo, která dlouhodobě spolupracuje s brněnskou Fakultní nemocnicí u svaté Anny. Výzkumníci mu předvedli společné projekty. Hegera zaujala „fascinující organizace výzkumu“, jeho finanční zázemí i otevřenost vůči světu, klinice se tak daří získávat „nejschopnější lidi z různých zemí“.
Hlavním výsledkem brněnské nemocnice s americkou klinikou je Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC), které se otevře letos. Na projekt přispěla EU, USA i česká vláda. Podle iniciátora projektu Tomáše Káry z fakultní nemocnice využije projekt zázemí americké kliniky a znalosti a dovednosti vědců z Česka a zároveň umožní „zcela novou logistiku vědecké spolupráce“. „Umožňuje realizovat náročné projekty, jaké dosud nebyly možné,“ řekl Kára ČTK.
ICRC by mělo v Brně zaměstnat asi 150 vědců. Dalších asi 300 mediků a lékařských doktorandů by mělo jen do roku 2015 díky projektu absolvovat různé kurzy a stáže. Centrum se zaměří na kardiovaskulární medicínu, například na vývoj umělého srdce a umělých cév, ale i na využití kmenových buněk při léčbě srdečního selhání.