Heger navrhuje, aby se plomby neplatily ze zdravotního pojištění

1. 11. 2012 8:20
přidejte názor
Autor: Redakce
Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) znovu navrhuje, aby se zubní plomby neproplácely ze zdravotního pojištění. Pacienti by si je měli hradit sami. Týkat by se to ale nemělo dětí, osob nad 65 let, pacientů s určitými nemocemi a lidí v hmotné nouzi.


Heger to řekl po jednání vlády. Placení plomb naopak odmítá opoziční sociální demokracie. Senátorka Alena Gajdůšková je označila za stomatologickou první pomoc.

Ministr vládě předložil návrh 14 opatření, která mají zlepšit finanční kondici systému zdravotního pojištění. Zpoplatnění výplní je jedním z nich. Kabinet vzal Hegerovy záměry na vědomí.

„To zpoplatnění by mohlo přinést asi 1,5 miliardy do systému,“ uvedl Heger. Od opatření si slibuje kromě peněz ale i to, že by se Češky a Češi začali o své zuby lépe starat. Zlepšily by se „plošně péče o chrup i stomatologické zdraví tak, jak k tomu došlo v jiných zemích“, je přesvědčen ministr.

K vyřazení plomb z úhrad zdravotního pojištění je potřeba změna legislativy. Reforma zdravotnictví původně počítala s tím, že by si zubní výplně pacienti hradili. Návrh z ní ale vypadl. Koalice se na něm totiž nedohodla. Proti se tehdy postavily Věci veřejné (VV).

Heger podle materiálu s opatřeními ke stabilizaci systému pojištění má v záloze ještě alternativní verzi. Podle ní by si plomby museli sami hradit jen ti pacienti, kteří nechodí pravidelně k zubaři na preventivní prohlídky. Ostatním by se výplně dál platily z pojištění.

Kromě zubních plomb materiál, který má ČTK k dispozici, obsahuje ještě 13 dalších opatření ke smazání schodku v systému pojištění. Příští rok by mimo jiné neměly růst úhrady za péči od zdravotních pojišťoven a měly by se odstartovat elektronické aukce na léky.

V plánu je i to, že by pojišťovny musely na internetu zveřejňovat všechny smlouvy s lékaři a zdravotnickými zařízeními a vymezit by se mělo třeba i financování následné a dlouhodobé péče. Pojišťovny by také mohly měnit sazbu pojistného. Ty, které by měly přebytky, by ji mohly mít o něco nižší.

Sladit by se měly i platby za péči na akutních lůžkách, aby byly stejné pro všechny nemocnice. Zdravotní pojišťovny by také sestavily seznam léků, které by měli doktoři při předepisování upřednostnit. Byly by to „méně nákladné“ preparáty.

Farmaceutické firmy by tak mohly mezi sebou soutěžit a snížit cenu, míní autoři návrhu. Léčiva a přístroje by pojišťovny hradily tehdy, pokud by se prokázala jejich efektivita. VZP by v krizi nesměla plnit fond prevence z peněz na péči. To by prý nijak prevenci neohrozilo, platí se ze základních fondů. Jinak by se měly přerozdělovat i peníze mezi pojišťovnami.

Podle ministra největší deficit byl v předchozích letech. V roce 2010 činil kolem šesti až sedmi miliard korun. Letos by se systém měl dostat „účetně prakticky na nulu“, uvedl Heger. Dodal, že Všeobecná zdravotní pojišťovna by měla mít schodek kolem 0,8 miliardy a zaměstnanecké pojišťovny by měly být v přebytku asi 0,75 miliardy.

I když se situace podle Hegera zlepšuje a efektivita systému se zvyšuje, dopadlo na něj zvyšování DPH, růst platů, úhrady očkování i nižší výběr pojistného kvůli krizi. Pokud by zdravotnictví nemělo dostávat v budoucnu peníze od státu, musí dál hledat vnitřní zdroje, řekl Heger.

Ministr by ale měl podle místopředsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka ve vztahu k pojišťovně hájit zájmy občanů, zatímco naopak spolu s ní přispívá ke snižování kvality a dostupnosti zdravotní péče. Hegerovi vyčetl, že v minulosti podporoval sjednocení sazby DPH na 17,5 procenta, přestože musel vědět, že to zdravotní péči výrazně zdraží.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?