Zákony se nyní bude zabývat Senát, kde dominuje opozice. Očekávaný scénář je tedy stejný jako v případě tzv. prvního pilíře reformy zdravotnictví - novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, která po přehlasování senátního veta čeká už jen na podpis prezidenta republiky.
Zákon o zdravotních službách
První z řady včera schválených norem byl zákon o zdravotních službách, který nahrazuje původní právní úpravu zdravotní péče a podmínek jejího poskytování, která je dosud zahrnuta v zákoně o péči o zdraví lidu a v zákoně o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních.
Podle ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP09) jsou zákony z šedesátých let minulého století zastaralé a nevhodné pro současné moderní zdravotnictví. Schválená norma prý poprvé přesně definuje, co jsou zdravotní služby a co je zdravotní péče.
Zákon určuje také podmínky pro udělení oprávnění poskytovat zdravotní služby včetně zdravotní péče. „Toto udělování podmínek je tak trošku paralelou ke koncesím v živnostenském zákoně. Je to prostě činnost, která musí být pod přísnou kontrolou,“ řekl včera ve sněmovně Heger.
Norma by podle předkladatelů měla posílit postavení pacienta, který by se měl stát „rovnocenným účastníkem procesu poskytování zdravotních služeb“. Posílení práv pacientů se dotýká především nároku na informace a možnosti volby.
Pacient bude mít právo na veškeré informace o svém zdravotním stavu, podle předkladatelů by měl nyní přesně vědět, na co má ze svého pojištění právo. Svých práv by se pacienti měli i snáze domoci.
Za jejich nedodržování zavádí zákon vysoké sankce, které už od prvního čtení v Poslanecké sněmovně vyvolávají velké vášně. Prezident ČLK Milan Kubek je před časem nazval bičem na lékaře a pro jejich výši i prostředkem k likvidaci nepohodlných poskytovatelů zdravotní péče.
Poslanci v předloze o zdravotních službách provedli také několik změn. Například lidé, kteří podají stížnost na lékařskou péči, by měli právo znát jméno osoby, která stížnost posuzuje. Z návrhu naopak vypadla možnost, aby lékařská komora mohla kontrolovat poskytovatele péče a vstupovat do dokumentace pacienta bez jeho souhlasu.
U lidí s psychickými potížemi se upřednostní léčba doma či v komunitě. Ministerstvo zdravotnictví bude moci ve vyhlášce stanovit, ve kterých obcích může být výdejna léčiv.
Všichni soukromí lékaři budou muset žádat úřady o novou registraci. Tato část zákona (paragraf 121) se setkala s velkou vlnou odporu ze strany lékařů, kteří nutnost přeregistrace považují za šikanu. Stínový ministr zdravotnictví a středočeský hejtman David Rath dokonce tuto pasáž opakovaně označil za „obludnou buzeraci“
Kritici: Vznikne chaos
Podle kritiků z řad opozice, lékařů i odborů přinesou reformy akorát chaos. Zákony prý zbytečně mění zavedené pojmy, byly připravovány ve spěchu a postavení pacientů ani stav zdravotnictví nezlepší.
Podle zákona soukromí lékaři budou muset žádat úřady o novou registraci.
Tato část (paragraf 121) se setkala s velkou vlnou odporu ze strany lékařů, kteří nutnost přeregistrace považují za šikanu. Stínový ministr zdravotnictví a středočeský hejtman David Rath dokonce tuto pasáž opakovaně označil za „obludnou buzeraci“
Zákon o zdravotnické záchranné službě
Návrh zákona o zdravotnické záchranné službě mimo jiné prodlužuje dobu příjezdu záchranářů k pacientovi o pět minut - nejvýše na 20 minut. Předkladatelé ale - na rozdíl od opozice - tvrdí, že to dostupnost péče nezhorší.
Záchranáři také budou moci vstupovat do cizích objektů a žádat pomoc od jiných lidí. Poslanci do předlohy kvůli zmatkům v legislativním procesu nepřidali odchodné pro záchranáře. Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) slíbil, že novelu co nejdříve připraví.
Občanští demokraté poukazovali na to, že příslušná ustanovení může do zákona přidat levicový Senát.
Zákon o specifických zdravotních službách
Předloha o specifických zdravotních službách upravuje umělé oplodnění, sterilizace, kastrace či změnu pohlaví. Předloha rovněž zakazuje klonování lidí a stanoví podmínky pro ověřování nezavedených léčebných metod na lidech.
Umělé oplodnění bude moci podstoupit žena do 49 let. Ministerstvo zdravotnictví původně navrhovalo 55 let, někteří poslanci 45 let.