Pacienti, kteří se chystají jít v dubnu na plánovanou operaci kolena nebo kyčelního kloubu, nakonec zaplatí pobyt v nemocnici méně, než sami čekali. Ministr zdravotnictví Leoš Heger sice plánoval právě od začátku dubna zvýšit poplatek za den v nemocnici ze 60 na 100 korun, jenže už teď je jisté, že to nestihne. Zvýšení poplatků v nemocnicích se odsouvá pravděpodobně až na začátek července.
Heger, který byl v listopadu a prosinci zahlcený jednáními o hrozících odchodech lékařů z českých nemocnic, předloží zvýšení poplatků v nemocnici na vládu až v lednu. To je kvůli prakticky jistému vrácení zákona z oranžového Senátu tak pozdě, že může Heger na dubnové datum rovnou zapomenout. „Pokud ČSSD zvolí obstrukční taktiku a zákon ze Senátu vrátí, tak je možné, že se zvýšení poplatků za pobyt v nemocnici od začátku dubna nestihne,“ připouští Heger.
Na začátku února sice začnou zvýšení poplatků projednávat poslanci, ale ke konečnému hlasování se bez spolupráce s opoziční ČSSD dostanou nejdříve v polovině března.
Rath: Budeme vetovat
Jenže i kdyby koalice zákon ve sněmovně schválila, Senát, kde má ČSSD spolu s dalšími levicovými senátory pohodlnou většinu, ho vrátí zpátky do sněmovny. „Zvýšení poplatků v nemocnicích ze 60 na 100 korun za den bez sociálních výjimek je natolik problematické, že sociální demokracie bude tento návrh v Senátu určitě vetovat,“ vzkazuje předem stínový ministr zdravotnictví ČSSD David Rath.
Koalice pak bude moci senátní veto přehlasovat nejdřív v polovině dubna. Jedinou možností, jak zvýšení poplatků v nemocnicích ze 60 na 100 korun denně stihnout už od 1. dubna, je vyhlášení stavu legislativní nouze. Využít tuhle mimořádnou proceduru, díky které vláda schválila loni v listopadu úspory za 40 miliard, si ale koalice kvůli poplatkům prakticky jistě nedovolí.
Poplatky se přitom nemůžou měnit každý měsíc, ale kvůli způsobu jejich sledování a vracení ze strany pojišťoven to jde prakticky jen k začátku čtvrtletí. Po vypršení dubnového data tak přichází v úvahu začátek července. „Odhaduji, že vyšší poplatky začnou platit od poloviny roku,“ potvrzuje místopředseda zdravotního výboru sněmovny a jeden z tvůrců poplatků v Česku Marek Šnajdr z ODS.
S tím, že bude mít zvýšení poplatků v nemocnicích skluz, se začíná pomalu smiřovat celá vládní koalice. I když třeba ODS kritizuje Hegra za to, že kdyby připravil zvýšení poplatků už loni v létě, mohlo být víc peněz na platy lékařů již od začátku letošního roku. „Zvýšení poplatků je natolik jednoduchá novela zákona, že mohlo platit už od začátku roku 2011. Na druhou stranu jsem rád, že už má pan ministr tento zákon připravený,“ říká Šnajdr.
Pokud by Heger připravil zvýšení poplatků už od začátku letoška, a ne až od poloviny roku, mělo by zdravotnictví v letošním roce zhruba o 370 milionů korun víc. To by sice stačilo na zvýšení platů pro nemocniční doktory jen o pár tisíc ročně, ale tyhle peníze mohly krizi způsobenou odchody doktorům zmírnit.
Heger: Hejtmani rozhazovali
Heger ale podobné výtky ODS odmítá, a naopak upozorňuje na to, že minimálně v krajských nemocnicích mohli platy lékařů zvýšit sami hejtmani. Ti totiž dali z veřejných peněz na proplácení poplatků za rok a půl přes 600 milionů korun. A ty jim logicky chybí jinde. „Hejtmani vyházeli za poplatky stovky milionů, které mohli použít na zvýšení platů zdravotníků. Takže i oni mají svou zodpovědnost za to, jaké jsou platy v krajských nemocnicích,“ vysvětluje Heger.
Zodpovědnost za nízké platy ale hejtmani z ČSSD odmítají. „Za poplatky jsme dali nějakých 600 milionů, ale doktoři chtějí tři miliardy, takže bychom tím odchody lékařů stejně neoddálili. Mnohem důležitější je, aby ministerstvo zdravotnictví uvolnilo přebytky menších pojišťoven, které mají na účtech přes 10 miliard,“ říká hejtman Vysočiny Jiří Běhounek.
Celý článek si můžete přečíst na serveru iHNED.cz nebo ZDE.