„Po období hojnosti, kdy byly rezervy na 60 dní úhrad, což je šestina celoročního obratu, se teď VZP dostala až k nule,“ potvrdil Heger. Ředitel VZP Pavel Horák tento týden novinářům řekl, že se někde dostávají do zpoždění v řádu dnů, protože peníze za léčení platí zařízením koncem měsíce, pojistné ale přichází až počátkem měsíce následujícího.
„V posledních dvou letech bylo saldo veřejného zdravotního pojištění minus deset miliard, letos bylo naplánováno minus osm, ono se to ale zastavuje a bude tak minus čtyři, pět miliard korun,“ vyčíslil ministr.
Před třemi lety měla VZP zhruba desetimiliardovou rezervu, loni na konci roku z ní zbyly 2,3 miliardy, což podle tehdejšího vyjádření šéfa správní rady VZP Marka Šnajdra je kritická mez pro udržení schopnosti platit včas.
„Pojišťovny chudší, které se dostávají k nule - zatím víme jen o VZP, jinde rezervy jsou - dostanou v příštím roce z jednorázového přerozdělení, které jsme nařídili, jednu třetinu zbytků na účtech zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven,“ řekl ČTK ministr.
Připomněl, že v letech 2005 a 2006, kdy byla na VZP uvalena nucená správa, jí na účtech chybělo téměř 14 miliard a platila se zpožděním delším než 50 dní. Systém se tehdy potýkal s těžkou krizí. Některé nemocnice už nedostávaly kvůli dluhům léky. VZP jim neplatila a nemocnice neměly z čeho platit dodavatelům.
Systém se podle ministra nyní stabilizoval některými zásahy, také zdravotní pojišťovny a poskytovatelé se začali chovat „trochu jinak“, takže i přes mírný nárůst úhrad začíná systém šetřit a stává se efektivnější. „Pokud to zůstane, není systém ohrožen,“ shrnul ministr.