„Jednou z hlavních priorit je zvýšení ochrany dětí a mládeže. Naším cílem je, aby mladí lidé neměli k tabákovým výrobkům snadný přístup a aby, pokud možno, nezačali kouřit vůbec,“ uvedl. Heger přiznal, že očekává „lítý“ boj o normu s ministry, kteří mají na starosti hospodářství a finance. Zákaz kouření v restauracích zpochybňuje i odcházející premiér Petr Nečas (ODS), přestože je zapřisáhlý nekuřák.
„Navzdory lobování a finanční síle tabákového průmyslu věříme, že budete hlasovat profesionálně v zájmu svých voličů, z nichž si již dnes 80 procent přeje zdravější nekuřácké vnitřní prostředí,“ uvádí se v dopise.
Heger řekl, že i kdyby zákon neprošel, cení si toho, že se ho podařilo napsat. „Kdyby zákon prošel v redukované podobě, zůstane připraven jako nosič, až bude příznivější pohled vlády,“ shrnul.
Heger chce od ledna 2014 zakázat kouření v restauracích, zákaz by platil i pro elektronické cigarety a vodní dýmky s tabákovou náplní. Kouřit by se mohlo jen na otevřených předzahrádkách. Zákaz má platit i pro prodej tabáku v automatech, kde by se k němu mohly dostat děti. Za prodej cigaret dětem bude sankce dva miliony korun, za prodej mládeži milion.
Zpřísnění zákona už dříve kritizovalo sdružení zastupující restauratéry - Asociace hotelů a restaurací. Návrh podle jejího prezidenta Václava Stárka poškozuje svobodné podnikání. Současná podoba zákona, kdy si hosté mohou vybrat, zda budou navštěvovat kuřácký nebo nekuřácký podnik, se podle něj osvědčila a není potřeba ji měnit.
Více než pětisetstránková publikace Závislost na tabáku je prvním komplexním zpracováním tématu v češtině. Vyšla nákladem 6000 kusů, hradilo ji nakladatelství spolu s autorkou. Ministerstvo poskytlo jen záštitu.
„V zemích, kde se ve veřejných uzavřených prostorách přestalo kouřit, klesl počet akutních infarktů myokardu v průměru o 17 procent,“ řekla lékařka Králíková. Vysoké procento kuřáků zcela zanechalo kouření, nebo ho aspoň omezilo. Zároveň se snížil počet kuřáků začátečníků, dodala.
Za léčbu více než 5000 akutních koronárních příhod, které by nemusely nastat, kdyby se v uzavřených prostorách nekouřilo, zaplatí české zdravotnictví ročně zhruba půl miliardy korun, upozornila Králíková.
Podle Hany Sovinové ze Státního zdravotního ústavu kouří 36,5 procenta Čechů a 26,3 procenta Češek. Pravidelnými kuřáky je 18 procent patnáctiletých. Podle výsledků globální studie, do níž se Česko loni zapojilo, dvě třetiny kuřáků v ČR od 15 do 24 let vykouří denně víc než deset cigaret. Mezi mladými je 44,7 procenta kuřáků, s věkem kuřáctví klesá, po 65. roce si zapálí jen 20,5 procenta lidí.
Celkem 26 procent dotázaných je na pracovišti vystaveno tabákovému kouři, tabákový kouř dýchá na pracovišti 31,1 procenta mladých od 15 do 24 let, doma mu je vystaveno 25 procent lidí.