To jsou jen některé ze změn, které plánuje ministr zdravotnictví Leoš Heger. Budou největší za posledních sedmdesát let. Některé z nich už minulou středu předložil koaličním partnerům, další postupně vznikají. Na ministerstvu právě dostávají kabát věcného záměru zákona. A vzbuzují vášnivé debaty v řadách koalice, opozice, odborníků i veřejnosti.
Třeba léky - jedno z nejdiskutovanějších témat posledních čtyř let. V balíku peněz na zdravotnictví na ně jde celá čtvrtina, kolem 80 miliard. A cifra stále roste, zvláště u léků vydaných v nemocnicích. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky se náklady na nemocniční léky zvedly za pět let o tři procenta. A to přesto, že doba, kterou pacient ve špitále stráví, se naopak o tři dny zkrátila. Jen stěží se daří regulovat náklady na léky vydané na recept.
Platba ze vyléčení
„Zavedeme proto generickou preskripci. Pro začátek vybereme asi dvacet procent léků, které by byly vhodné, potom by se skupina rozšiřovala,“ plánuje Leoš Heger.
Co to znamená? Zatímco doposud si lidé od lékaře odnášeli recept na konkrétní lék, napříště lékař předepíše jen jeho účinnou látku. Určí, kolik jí pacient potřebuje a v jaké formě - zda polykat tablety nebo třeba pít sirup.
Lékárník pak vydá nejlevnější lék. Který to bude, vybere pojišťovna. Cenu si totiž s výrobcem nasmlouvá sama.
„Vypíše veřejnou soutěž v každé skupině léků,“ plánuje člen Národní ekonomické rady vlády Miroslav Zámečník. Medikament, který vyhraje, se dostane na takzvaný pozitivní list - tedy seznam preferovaných léků. Ty pojišťovna lidem zaplatí. Ostatní ne.
Náklady na nemocniční léky se ale sníží i jinak: škrtáním. Heger plánuje zrušit na deset tisíc akutních lůžek v nemocnicích. Část se přemění na lůžka následné a dlouhodobé péče, kterých je nedostatek.
„Kromě toho zavedeme jiný způsob financování nemocnic. Už si nevydělají tím, že budou protahovat dobu pacienta na lůžku nebo dělat zbytečná vyšetření. Bude se platit za vyléčení pacienta,“ přidává další návrh Hegerův poradce Pavel Vepřek.
Ministerstvo podle něho připraví přesné tabulky, kolik která choroba stojí. Třeba kolik dá nemocnice za cukrovkáře, který potřebuje umělou kyčel. Nemocnice pak dostane jen tuto sumu. Bude se do ní muset vejít.
„Bude nucena platit co nejméně za energii, léky i další služby. Dnes je má mnohdy dražší, než by mohla, a pojišťovna je automaticky platí,“ popisuje praxi Vepřek. Vyřeší to nerovnosti mezi cenou léčení, ta bude stejná na Vysočině jako v Praze. Kromě toho přirozeně ubudou pacienti těm nemocnicím, které mají špatnou pověst.
Poplatky, poplatky, poplatky...
Odborníci ale ne všechny nápady vítají. Generická preskripce se nelíbí třeba farmakoekonomovi Jindřichu Grafovi. „Musel by se nejprve překopat způsob, jakým se v Česku určují ceny a úhrady léků. Ten způsob neřeší ani rostoucí náklady na léky, které na trhu nemají konkurenci,“ připomíná. Šéf České lékárnické komory Stanislav Havlíček zase pochybuje o tom, jestli by se výhradní smlouvy výrobců s pojišťovnami nepříčily pravidlům hospodářské soutěže.
Spokojeni zatím nejsou ani v koalici. Ovšem z jiného důvodu: první, čím ministr Heger začal, byly totiž poplatky. Stejně jako neúspěšný reformátor Tomáš Julínek. Heger se tak snaží rychle nahradit výpadek deseti miliard, které způsobí zvýšení DPH a platy lékařů. Jenže poplatky vadí nejen opozici.
Proti se postavil i předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Boris Šťastný z ODS: „Zvyšovat poplatky bez motivace pacientů k úsporám je holý nesmysl.“ Vít Bárta z Věcí veřejných k tomu dodal, že nebude žádné zvyšování poplatků, dokud nevyčerpáme všechny vnitřní zdroje ve zdravotnictví.