Takzvaný změnový zákon poslanci podpořili spolu s trojicí reformních zdravotních zákonů v prvním čtení a nyní je čeká projednávání ve výborech. „Novela zakazuje zveřejňování platů, odměn a dalších obdobných plnění poskytovaných z veřejných rozpočtů,“ uvedl v tiskové zprávě předseda SZ Ondřej Liška.
Liška: Je to na Hegerovu zodpovědnost
Kužílek označil za „hrůzostrašné“ to, že se kabinet pokouší o změnu netransparentně formou takzvaného přílepku v technicistní novele, ač ve svém programu i protikorupční strategii o transparentnosti často hovoří. Ústavní soud už dříve označil takové postupy za protiústavní, zdůraznil. Ustanovení by podle Kužílka neobstálo u ústavních soudců ani obsahově. Když se podle něho střetává právo na informace s ochranou soukromí, hledá se rovnováha. „Takto postavený absolutní zákaz je zcela nepřijatelný,“ zdůraznil Kužílek.
Ustanovení zákona o přístupu k informacím nyní vyvazuje z povinnosti dávat údaje „poskytování veřejných prostředků podle zákonů v oblasti sociální, poskytování zdravotní péče, hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti, stání podpory stavebního spoření a státní pomoci při obnově řízení“. Nyní k tomu mají přibýt „platy, odměny a další obdobná plnění poskytovaná z veřejných rozpočtů“.
„Tento skandální pokus o přílepek ukazuje, jakým způsobem si současná vládní garnitura zvykla jednat s občany. Tajně a ve skrytu se snaží znemožnit kontrolu toho, jak nakládá s veřejnými prostředky, ač po občanech vyžaduje další a další utahování opasků,“ uvedl Liška. Protože přímou odpovědnost za předlohu má ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09), měl by se podle Lišky zasadit o vyškrtnutí odstavce z navrhovaného znění zákona.
MZČR: Je to věc vnitra
České úřady se brání povinnosti zveřejňovat informace o výši platů a odměn. Počátkem června ale Nejvyšší správní soud (NSS) rozhodl, že úřady musejí žadatelům tyto údaje poskytnout. Zákon o svobodném přístupu k informacím se podle soudu na pracovníky veřejné správy vztahuje kvůli tomu, že jsou odměňováni z veřejných prostředků. Mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň ČTK řekl, že přílepek je záležitostí ministerstva vnitra. „Zákon jsme museli otevřít kvůli změně terminologie, abychom tam vložili termín zdravotní služby, jinak jde o zákon ministerstva vnitra,“ uvedl.
Ministerstvo vnitra k tomu uvedlo, že šlo o jeho připomínku k zákonu o svobodném přístupu k informacím v rámci meziresortního připomínkového řízení. Úřad ji prý uplatnil ještě před rozhodnutím NSS. „V době uplatnění změny se tedy nejednalo o popření právních závěrů Nejvyššího správního soudu, které v té době ještě nebyly formulovány, ani o koncepční omezení přístupu k informacím,“ uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
Cílem připomínky podle něho bylo upřesnění zákona o svobodném přístupu k informacím tak, aby byly odstraněny „tehdejší výkladové nejasnosti“ o tom, zda jej lze vztáhnout i na informace o platech a odměnách. Podle tehdejšího výkladu ministerstva tomu tak totiž nebylo. Změna tak měla podle Řepky chránit „řadové“ zaměstnance před „nepřiměřeným zásahem do jejich ústavně zaručeného práva na ochranu soukromí a osobních údajů“. V současnosti se podle mluvčího připravuje jednání zástupců vnitra, ministerstva spravedlnosti, Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) a kanceláře ombudsmana, které má přinést jednotné metodické stanovisko zohledňující nález NSS.
Transparency International: Takový postup svědčí o nízké úrovni politické kultury v ČR
Za absolutně nesystémový označila přílepek Transparency International ČR. „TIC tímto důrazně apeluje na poslance, aby tento konkrétní přílepek zastavili. V obecnější rovině na zákonodárný sbor, aby se zřekl tvorby právních předpisů výše popsaným způsobem, neboť takový postup svědčí o úrovni politické kultury v této zemi,“ uvedla organizace v tiskové zprávě.
Z veřejných prostředků jsou vypláceni i pracovníci veřejné správy, a proto jsou příjemci ve smyslu informačního zákona. Podle ÚOOÚ je ale zveřejnění informací o platech zaměstnanců ve veřejné sféře v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů. ÚOOÚ v červnu také uvedl, že podle stejného pravidla by mohly být zveřejňovány i platy lékařů a zdravotního personálu ve veřejných zdravotních zařízeních, všech policistů, hasičů, učitelů, veškerých zaměstnanců všech státních podniků.