Komentář Jiřího Běhounka si můžete přečíst ZDE
Tento šok si však přivodil zbytečně, protože nic takového se nechystá. Návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se snižuje tarifní složka mzdy, žádným způsobem nemění celkový objem prostředků na platy ve zdravotnictví.
Pouze se mění struktura mzdy tak, aby bylo možno pomocí pohyblivých složek mzdy lépe ohodnotit schopné a pracovité zaměstnance. Jinými slovy, nebude až tak záležet, jestli je pracovníku padesát nebo třicet let, ale na tom, jak kvalitně svou práci odvádí.
To platí pro zdravotnictví stejně jako pro zbytek veřejného sektoru. Slova o pasivitě ministra Hegera a „katastrofickém scénáři“ ve zdravotnictví svědčí o nedostatečné znalosti systému odměňování.
Předně, tarifní tabulky se nepoužívají v celém zdravotnictví, ale pouze v jeho části.
Ve většině případů již zřizovatelé dávno přešli na flexibilnější smluvní systém, a státní platové tabulky proto dávno nepoužívají.
V případě nemocnic a jiných zařízení, kde je zřizovatelem Ministerstvo zdravotnictví, jejich ředitelé obdrží striktní pokyn ministra Hegera, aby platy v žádném případě nesnižovali.
Suverénní šéfové Krajské nemocnice, které ještě používají tarifní systém, mohou obdržet stejný pokyn od svých zřizovatelů - krajských úřadů. Zde jsou suverénními vládci samotní šéfové krajů, takže pan hejtman Běhounek si z titulu své funkce může pohlídat platy zdravotníků ve svých krajských nemocnicích.
Z tohoto pohledu pan hejtman pláče na špatném hrobě a spíše by se měl dotazovat svých kolegů z Asociace krajů, zda nepřipustí pokles platů ostatních krajských zařízení. Jsem proto rád, že panu hejtmanovi mohu prostřednictvím Deníku poskytnout informace o fungování systému odměňování pracovníků ve zdravotnictví. Je jen škoda, že se neobrátil na ministerstvo přímo, a diskuzi vede přes média.
Kromě toho má krajský úřad na vyžádání nepřetržitý přístup k databázi návrhů jednotlivých ministerstev, takže pan hejtman mohl čerpat přímo z nich, a nikoli z tisku.
Jan Růžička, ředitel Kabinetu ministra zdravotnictví