Krajských nemocnic se lednové zvýšení platů netýká
Královéhradecký hejtman Petr Bradík dokonce přišel s tím, že se od ledna nebudou v nemocnicích, které převzali, zvedat tarifní mzdy. „Přechodem pod kraj se odstátnily, a proto se na ně nevztahuje nařízení o zvýšení platů k 1. lednu pro státní zaměstnance. Ředitelé nemocnic to akceptovali,“ uvedl.
Rozbory, které si nechal Královéhradecký kraj udělat, totiž podle něho potvrdily, že dluhy nemocnic zavinilo několikeré navýšení platů zdravotnického personálu.
Jak s tímto opatřením Bradík uspěje však není zatím jasné. Předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Jiří Schlanger tvrdí, že jde o mylný výklad.
Okresní nemocnice podle jeho názoru i po změně zřizovatele zůstávají dále příspěvkovými organizacemi. „Jejich zaměstnanců se nařízení vlády o růstu mezd týká,“ zdůraznil.
Hejtmani ovšem upozorňují, že jsou příspěvkovými organizacemi krajů a nikoli státu.
Zatímco například vedení Středočeského kraje chce vyměnit šéfy špatně hospodařících nemocnic, královéhradecký hejtman Bradík nepovažuje personální opatření zatím za nejdůležitější.
„Řízení nemocnic necháváme plně v jejich rukou. Budeme je pozorně sledovat a teprve na základě dalšího vývoje bychom případně sáhli k takovému kroku. Ekonomické audity samozřejmě necháme udělat,“ uvedl s tím, že ředitelům už nastínili svou představu, jak by mělo zdravotnictví v kraji fungovat.
I když výměna ředitelů není z pohledu představitelů některých krajů na pořadu dne, může se o to zasadit ministryně Marie Součková. Vedení nemocnic podle ní odpovídá za finanční potíže, do nichž se jejich zařízení propadla.
Součková má možnost motivovat kraje
Ministryně má podle svých spolupracovníků stále možnosti, jak motivovat krajské orgány k personálním změnám ve vedení špitálů. Ministerští úředníci připouštějí, že nejúčinnějším nástrojem budou asi dotace od státu a společný postup ministerstva a pojišťoven při jednání s kraji o síti poskytovaných zdravotnických služeb.
Asociace českých a moravských nemocnic ale nepovažuje podobná opatření za účinná. Podle ní se budou dluhy menších nemocnic prohlubovat, neboť se dostatečně ani letos nezvýší jejich příjmy.
Na konci roku 2003 bude jejich propad dvojnásobný,“ tvrdil místopředseda asociace Tomáš Jedlička. „Pokud do nich noví zřizovatelé nevloží minimálně čtyři miliardy, řada z nich se zhroutí,“ dodal.
Očekávaný vývoj zadluženosti nemocnic:
(sdružených v Asociaci českých a moravských nemocnic)
k 31. 12. 2002 5,7 miliardy korun
k 30. 6. 2003 7,4 miliardy korun
k 31. 12. 2003 9 až 10 miliard korun
Pramen: Asociace českých a moravských nemocnic
IVANA KNĚŽNÍKOVÁ, Hospodářské noviny, 2.1.2003