Nevyjasněná pozice malých okresních nemocnic a velké fakultní nemocnice v Plzni, dlouhé čekání na běžné operace, nejasná budoucnost některých lůžkových oddělení. To jsou problémy, kterým musejí čelit lidé, kteří v Plzeňském kraji potřebují zdravotní péči.
Chaos by měla zmírnit vládní reforma zdravotnictví, ale ani ta zřejmě problémy nevyřeší. Včera se na tom shodl hejtman Plzeňského kraje Petr Zimmermann (ODS) se zástupci koalice ambulantních lékařů a svazu zdravotních pojišťoven. Zatím bez jakékoliv dohody fungují v regionu bývalé okresní nemocnice, jejichž vlastníkem je vsoučasnosti kraj a státní fakultní nemocnice (FN) vPlzni.
Okresní nebo fakultní
„Měly by fungovat bez řevnivosti a naučit se spolupracovat. Běžné nemoci a řadové zákroky ať řeší okresní nemocnice, fakultní nemocnici by příslušeli pacienti s komplikovanými potížemi,“ popisuje své představy hejtman.
Podle něj se konkurenční prostředí opravdu daří měnit ve spolupráci, ale zatím jen velmi pomalu. K ideálu je stále daleko.
Okresní nemocnice se vposlední době potýkaly s ekonomickými i personálními problémy. Řada pacientů tak raději vyhledává péči ve fakultce, dávají ji přednost i za cenu delších čekacích lhůt na operace. „Fakultní nemocnice má dobrou pověst,“ vysvětluje ředitelka FN Jaroslava Kunová.
„Rozhodně se nebráním spolupráci s krajem. Naše nemocnice by skutečně měla poskytovat tu náročnější péči. Ale pokud pacient vyžaduje i banálnější ošetření u nás, nedovedu si představit, že bychom ho nutili jít jinam. Také neznám situaci vokresních nemocnicích natolik, abych tam mohla pacienta odkázat a zaručila mu, že dostane kvalitní péči erudovaného personálu,“ dodává ředitelka.
Navíc FN musí poskytovat praxi ve všech úrovních zdravotní péče vrámci výuky mediků.
Rušení lůžek
Situaci na trhu by mohlo zpřehlednit zveřejnění informací o výsledcích a úspěšnosti zákroků vjednotliv ých zdravotnických zařízeních. Okresní nemocnice by díky tomu mohly opět získat důvěru pacientů.
Hejtman připouští, že zmírnit konkurenční prostředí by pomohlo i zrušení některých oddělní vokresních nemocnicích. To by zároveň znamenalo finanční úsporu.
„Pokud zjistíme, že pacienti opravdu dlouhodobě oddělení nevyužívají a dávají přednost péči jinde, je možné, že ke zrušení přistoupíme,“ říká.
„Rušit lůžka je ale nutné podle aktuální situace v regionu s přihlédnutím k stále stárnoucí populaci. Není možné o tom rozhodovat od stolu, jak se pokouší ministerstvo zdravotnictví,“ dodává Zimmermann.
Vláda nepomáhá
Chaos by měla zmírnit kvalitní vládní pravidla. „Velké fakultní nemocnice by měly dostat lépe zaplaceno za náročnější ošetření a naopak méně za banální výkony. Ty by se jim nevyplatily, což by je motivovalo využít svou kapacitu právě pro náročnější pacienty,“ popisuje Vladimír Kothera ze sdružení zdravotních pojišťoven.
„V zahraničí to funguje tak, že základní péči dostane pacient vokresech a pokud vyžaduje ošetření jinde, musí si připlatit,“ doplňuje hejtman Zimmermann.
Podle nich současná koncepce ministryně zdravotnictví Marie Součkové žádný systém nenabízí.
„Jde jen o posílení byrokracie vytvořením dalších institucí a komisí. Není to žádná koncepce,“ tvrdí Kothera. Společně s Jiřím Pekárkem z koalice ambulantních lékařů včera v Plzni kritizoval i přístup vlády k ekonomickým problémům ve zdravotnictví a současný systém rozdělování prostředků z pojistného.
Václav Kozák, Právo