Hejtmani zjišťují dluhy nemocnic

8. 10. 2002 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Ministryně Marie Součková si myslí, že hejtmani nadsazují, když tvrdí, že okresní nemocnice jsou značně zadlužené. Jen však třeba pět z nich v kraji Vysočina mělo ke konci loňského roku závazky za 581 miliónů korun...


Pojišťovny tvrdí, že jejich výdaje na zdravotní péči výrazně stoupají

Praha -

Na jaře Ministerstvo financí odpustilo třebíčské nemocnici téměř 200 miliónů. Měla je původně vrátit státu, protože nečerpala správně investiční dotaci. I tak zůstaly dluhy nemocničních zařízení v tomto kraji značné.

Hejtmani začínají situaci v jednotlivých nemocnicích prověřovat. Chtějí, aby je stát zbavil finančních potíží před tím, než přejdou od ledna pod kraje. Středočeský hejtman Petr Bendl má dnes navštívit mladoboleslavskou nemocnici, která dluží dodavatelům 30 miliónů. Její ředitel Josef Langer říká, že se hospodaření zhoršilo od loňska kvůli rychle rostoucím nákladům.

Náklady včetně mezd rostou podle něj výrazněji než tržby od pojišťoven. „Tento trend je celostátní. Kvůli tomu se dostala naše nemocnice po několika letech vyrovnaného hospodaření loni poprvé do ztráty,“ zdůrazňuje.

I jiní ředitelé tvrdí, že neplatí za dodávky léků proto, že musí více vydávat na platy, které se v posledních letech u zdravotníků několikrát zvýšily. „Měli jsme v nemocnici nízké platové průměry a museli jsme pak všechno dorovnat. Tlačil na mě tehdejší ministr Fišer i odbory,“ říká šéf Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Martin Holcát.

Celkové náklady nemocnic vzrostly loni podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky o sedm miliard korun. Největší díl z nich připadá právě na mzdy - celkem 3,9 miliardy. Pod úroveň roku 2000 se dostaly pouze náklady na potraviny.

Nemocnice proto chtějí, aby jim zdravotní pojišťovny víc platily. Tiskový mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiří Suttner ale upozorňuje, že na pojistném se sice za letošní první pololetí proti stejnému loňskému období vybralo o pět procent více, ale výdaje na veškerou zdravotní péči byly vyšší o devět až deset procent.

„Nikde nemáme pokles ve výdajích. Kam se podíváte, všude to roste, nejen u nemocniční péče. Třeba výdaje na předepsané léky stouply u naší pojišťovny proti loňskému prvnímu pololetí zhruba o osm procent,“ vypočítává Suttner.

Platby VZP se proto někdy zpožďují. „Faktury splatné k dnešnímu dni uhradíme do čtyř dnů. Řada nemocnic ale také dluží nám. Byly přeplacené a musejí vracet peníze ze záloh na péči, kterou pak neposkytly. Mají méně pacientů,“ dodává Suttner.

Zaměstnanecké pojišťovny se už dokonce obrátily na ministryni Součkovou. Po lhůtě splatnosti nemají zatím k nemocnicím žádné závazky. To se ale může podle výkonného ředitele jejich svazu Jaromíra Gajdáčka rychle zhoršit. Přebytky na fondech pojišťoven jsou podle něho už jen v desítkách miliónů. Odčerpávají je především nemocnice, kterým podle vyhlášky musí pojišťovny podle určitého klíče přebytky rozdělovat.

„Až se zcela rozpustí, začnou se zpožďovat platby a celý systém se rozkolísá,“ varuje Gajdáček. Svaz žádá Součkovou, aby ministerstvo udělalo důkladnou analýzu finančních možností systému veřejného zdravotního pojištění.

Ivana Kněžínková, Hospodářské noviny, 8.10.2002

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?