Výstavba heliportu v liberecké nemocnici začala v červnu 2013. Provoz tohoto zařízení byl spuštěn 27. června 2014, kdy zde poprvé přistál vrtulník s posádkou Letecké zdravotnické záchranné služby (LZZS) Libereckého kraje s pacientem. Heliport se nachází ve výšce 20 metrů s průměrem přistávací plochy 20 metrů a je propojen s 5. patrem pavilonu chirurgických oborů, kde se nachází ambulance urgentního příjmu pro pacienty transportované vrtulníkem. V noci je možné využít osvětlené navádění, což umožňuje přistávání vrtulníku 24 hodin denně. Vyhřívaná plocha současně zajišťuje celoroční provoz. Jako jeden z mála heliportů v ČR umožňuje přistání i 6,5tunového armádního vrtulníku Sokol. V souvislosti s provozem heliportu musí být personál vstupující na přistávací plochu řádně proškolen, jak se má v daném prostoru chovat, aby nedošlo k ohrožení zdraví pacienta a celého týmu.
Minimální časová prodleva
Transport z místa zásahu přímo na heliport a následně ambulanci urgentního příjmu maximálně zkracuje čas k poskytnutí specializované péče a zajišťuje šetrný převoz, což je pro pacienta v kritickém stavu životně důležité. Jsou zde prováděny primární i sekundární transporty pacientů. Dispečink záchranné služby Liberec ohlásí přílet vrtulníku na lůžkovou stanici ARO a specializovanému pracovišti, které odpovídá charakteru postižení pacienta. Mezioborová spolupráce je velmi důležitá ke stanovení včasné diagnózy a zahájení s ní spojené léčby.
Tým lékařů a sester z ARO a příslušného specializovaného pracoviště přebírá pacienta od posádky vrtulníku, čímž nemůže dojít ke ztrátě informací o stavu pacienta, mechanismu úrazu, o obtížích a příznacích. Absence těchto důležitých informací by mohla vést k nejistotě při stanovení diagnózy. Na ambulanci urgentního příjmu probíhá rychlé zhodnocení životních funkcí a zajištění pacienta. Pokud dojde k indikaci okamžitého chirurgického zákroku, je výhodou, když anesteziolog, popřípadě i sestra, doprovázející pacienta od příjmu, mohou zůstat s druhým anesteziologem na operačním sále a celý proces tak zrychlit. V případě, že je nutný okamžitý operační výkon, zejména z důvodu masivního krvácení při ztrátovém poranění, posádka LZZS spolu s týmem z ARO pacienta předává přímo týmu na operačním sále. V tomto případě nedochází k žádné časové prodlevě, protože se pacient transportuje na sál na nosítkách a s přístrojovým vybavením LZZS.
Příjmová ambulance urgentního příjmu je plně vybavena pro zajištění pacienta v kritickém stavu. Umožňuje zde řešit naléhavé situace, jako jsou zajištění dýchacích cest, punkce tenzního pneumotoraxu, kanylace centrální žíly vícecestnými katétry, kanylace arterie. Provádí se zde nutná vyšetření, diagnostika a léčba dle stavu pacienta. Mezi lékové vybavení patří kromě farmak na podporu oběhu, analgosedace a antibiotik také léky na podporu koagulace, jako jsou Haemocomplettan a Prothromplex. V případě nutnosti okamžitého hrazení krevních ztrát je možné využít čtyři EBR 0 Rh negativní z vitální indikace, které jsou uloženy na traumatologické ambulanci v přízemí této budovy.
Vyšetření přímo v ambulanci
Přímo v ambulanci urgentního příjmu je možné provést sonografické vyšetření, stanovit hladinu hemoglobinu, glykemie, vyšetřit INR na detekci warfarinizovaných pacientů. Snadno dostupný je i přístroj na nepřímou srdeční masáž LUCAS, který umožňuje transport pacientů vrtulníkem na specializované pracoviště mimo Krajskou nemocnici Liberec za kontinuální resuscitace. Lékaři z anesteziologickoresuscitačního oddělení mají na lůžkovém oddělení k dispozici ROTEM – přístroj, který je určený pro rychlou diagnostiku koagulačních poruch a umožňuje cílenou léčbu. Vyšetření na rotačním tromboelastografu je prováděno z krve pacienta odebrané do zkumavky na koagulační vyšetření. Toto vyšetření poskytuje informace o všech hlavních koagulačních složkách v jedné analýze. Výsledek je čitelný za 5 minut od spuštění, vyšetření je kompletně hotové za 30 minut. Již po zmíněných 5 minutách je lékař z výsledku schopen určit, jaké koagulační složky je nutné pacientovi substituovat. Toho je ve velké míře využíváno zejména u polytraumatizovaných pacientů, kdy je nutno koagulační složky substituovat ještě před příjezdem na operační sál. Výsledkem je zabránění vzniku traumatické koagulopatie a následně lepší prognóza stavu. Ostatní biologický materiál je ihned odeslán do příslušných laboratoří. Mezi další neméně důležité vybavení patří defibrilátor, přenosný monitor a přenosný dýchací přístroj. Dále je zde přístup do nemocničního informačního systému, který může doplnit a zpřesnit informace o pacientovi. Také snadná dostupnost spirálního CT, které se nachází jen o několik pater níže, umožňuje stanovení přesné a včasné diagnózy, na jejímž základě je rozhodnuto o dalším postupu terapie a umístění pacienta na příslušné specializované pracoviště.
Letecká záchranná služba do liberecké nemocnice transportuje pacienty s nejrůznějšími druhy zdravotního postižení a všech věkových kategorií. Největší zastoupení od spuštění provozu heliportu mají pacienti směřující na traumacentrum, kardiocentrum, anesteziologicko-resuscitační oddělení a neurocentrum. Od spuštění provozu v červnu 2014 do konce srpna 2015 bylo přes heliport transportováno 540 pacientů, z toho 496 pacientů do liberecké nemocnice vrtulníkem přiletělo a 44 pacientů bylo transportováno vrtulníkem z KNL na jiné pracoviště.
Zahájení provozu vysoce moderního heliportu v Krajské nemocnici Liberec, a. s., má zásadní význam. Doba transportu pacienta se zkrátila až o 15 minut, samotný transport je šetrnější, bez dalších překladů do sanitních vozů a je minimalizována ztráta informací o pacientovi.
Literatura u autorek
O autorovi| Mgr. Sehnalová Jana, Mgr. Šimonová Hana, ARO, Krajská nemocnice Liberec, a.s., simonovahanka1@gmail.com