Pokles celkového počtu onemocnění vysvětlil hlavní hygienik odpovědností zaměstnavatelů za bezpečnější pracovní prostředí, ale i obavami zaměstnanců, kteří v době hospodářského poklesu nepřiznávají své zdravotní problémy, aby nepřišli o práci.
Regionem s nejvyšším počtem evidovaných zaměstnanců konajících rizikové práce je Moravskoslezský kraj, s méně než polovičními hodnotami ho následují kraj Středočeský a Ústecký společně s Prahou. Krajské hygienické stanice provedly loni 21.414 kontrol.
Nejčastěji jsou zaměstnanci při rizikové práci vystaveni hluku, 39 procent. Vyrovnat se s vysokou fyzickou zátěží musí 14 procent zaměstnanců. Každý desátý je denně vystaven při práci prachu nebo vibracím. Psychické zátěži a biologickým vlivům je vystaveno šest procent pracovníků.
Nejčastějšími nemocemi z povolání loni byly nemoci periferních nervů a přetěžování končetin, 206 případů, které postihují zvláště montážní dělníky v automobilovém průmyslu. Nemocí periferních nervů z vibrací bylo 149 ve stavebnictví, kovovýrobě, hornictví či v kamenolomech. Nemocí šlach, šlachových pochev, úponů a kloubů z přetěžování končetin bylo 101, zejména u montážních dělníků. Loni bylo také 73 případů svrabu, hlavně u zdravotních sester a pracovníků sociálních služeb.
Podle odvětví ekonomické činnosti bylo loni z celkového počtu profesionálních onemocnění při těžbě a úpravě černého uhlí 13 procent, při výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků 11,6 procenta, ve zdravotnictví 8,1 procenta, při výrobě motorových vozidel, přívěsů a návěsů osm procent a při výrobě základních kovů, hutním zpracování skla a v slévárenství 6,5 procenta.