Co je hluchavka objímavá?
Poměrně dobře známým druhem z rodu hluchavka, se kterým se na našem území můžete běžně setkat, je hluchavka objímavá (Lamium amplexicaule). Jde o jednoletou plevelnou bylinu, která se vyskytuje především v mírném a subtropickém podnebném pásmu. Anglicky se pak označuje jako common henbit, greater henbit či henbit deadnettle. [1, 2, 3]
Jak vypadá hluchavka objímavá?
V tomto případě se jedná o jednoletou až ozimou bylinu s mírně vystoupavou lodyhou, která dosahuje maximálně výšky 25 cm (spíše ale bývá o něco nižší). Typicky je čtyřhranná, zelená nebo lehce fialová a již od báze poměrně hustě větvená. Vyrůstá přitom z rozvětveného kořene a v polehlé části, která se nachází u země, je schopná zakořenit.
Zatímco dole mají vstřícné listy hluchavky objímavé dlouhé řapíky, nahoře jsou objímavé. Listové čepele pak mají srdčitý, okrouhlý nebo ledvinovitý tvar, bývají hrubě vroubkované, na vrcholku tupé a roztroušeně chlupaté. Dalším charakteristickým znakem je pak poměrně výrazná žilnatina. Kromě toho se zde objevují také listeny, které jsou přisedlé či objímavé a na okraji vroubkované.
Květy hluchavky objímavé vyrůstají v lichopřeslenech z paždí listenů a jsou typicky růžové nebo purpurové. Mají pěticípý kalich, pyskatou korunu a čtyři tyčinky nesoucí žluté prašníky. Kromě toho se pak u daného druhu často vyskytují také drobné, kleistogamické květy, které se neotvírají a opylují se vlastním pylem.
Hluchavka objímavá vykvétá po celou vegetační sezonu (typicky od března do září až do listopadu). Plody se pak vyvíjejí ve vytrvalém kalichu, a když dozrají, rozdělí se na čtyři šedohnědé, bíle skvrnité tvrdky ve tvaru pyramidy, které se vyznačují drobným přívěskem. Co se týče možné záměny, hluchavku objímavou si můžete splést s hluchavkou nachovou, od které se liší objímavými listeny. [4, 5, 6, 7]
Kde roste hluchavka objímavá?
Areál rozšíření hluchavky objímavé sahá od Evropy přes jihozápadní a střední Asii až po Koreu a Japonsko. Konkrétně na evropském území je tato bylina opravdu hojná, přičemž na západě zasahuje až na Pyrenejský poloostrov, na severu do Skandinávie a na východě po řeku Volhu. Roste však i na dalších místech, jako je Indie, Pákistán nebo severní Afrika a spolu s polními plodinami byla zanesena také do Severní a Jižní Ameriky či do Austrálie.
Také v České republice je hluchavka objímavá bohatě zastoupeným druhem. Setkat se s ní můžete prakticky na celém území našeho státu, ale častěji roste v nižších polohách. Objevuje se hlavně na sušších, slunných stanovištích s kyprou a výhřevnou půdou. Narazit na ni tak můžete konkrétně na těchto stanovištích:
- na zahradách,
- na polích,
- podél cest,
- na pastvinách,
- na vinicích a chmelnicích,
- na kamenitých stráních,
- na suchých trávnících,
- na kompostech,
- na rumištích.
Pokud jde o způsob reprodukčního šíření, hluchavka objímavá se rozmnožuje pouze generativně. Jedna rostlinka je schopná vyprodukovat zhruba 200 plodů (tvrdek), které dozrávají v průběhu celého roku a v půdě dlouho vydrží. Semena vypadávají na stanovišti a mohou se šířit prostřednictvím zahradních substrátů, kompostů nebo osiva. Někdy je ovšem roznášejí také mravenci. [8, 9, 10, 11]
Využití hluchavky objímavé
Na rozdíl od příbuzných druhů, jako je například hluchavka bílá nebo hluchavka nachová, nepatří tato rostlina mezi běžně používané léčivky. Naopak je známá jako obtížný plevel, který roste i v chladném počasí během časného jara nebo na podzim. Problém pak spočívá v tom, že hluchavka objímavá běžně utlačuje mladé obilí nebo třeba vytrvalé pícniny, kterým se při nízkých teplotách nedaří.
Pokud jde o to, kde se s hluchavkou objímavou nejčastěji setkáte, běžně zapleveluje ozimy, zeleninové porosty, okopaniny i pícniny. Narazit na ni můžete na zahradě, ale také v pařeništi, což je samozřejmě pro pěstitele velký problém. Řadí se ovšem spíše mezi méně nebezpečné druhy plevele. Může se navíc stát skvělým zdrojem pylu a nektaru pro včely a její semena představují obživu pro drobná zvířata. [12, 13, 14, 15]
Zdroje: botany.cz, pladias.cz, agromanual.cz, atlasrostlin.cz, jvsystem.net, naturabohemica.cz, pfaf.org, hort.extension.wisc.edu, cabidigitallibrary.org