„Když jsem před 10 lety dělal ještě na poliklinice na Karlově náměstí, tak mi firma dala razítko s názvem jejího léku a já jsem byl šťastný, že nemusím předepisovat léky ručně. Pak jsem se díval po měsíci do výkazu a zjistil jsem, že jsem dal lék spoustě lidí, kteří ho vůbec nepotřebovali,“ říká v rozhovoru pro HN Jan Hnízdil.
HN: Počkejte. Opravdu může razítko od firmy vést k předepisování zbytečných léků?
Ano. S hrůzou jsem zjistil, že mám jejich tričko, tužku i razítko, a že s nimi chodím na oběd. Dali mi foťák a zaplatili mi kongres. Ale najednou jsem viděl, že píšu podobně jako jiní kolegové léky, které pacienti nepotřebují. Tak jsem se zděsil a všechno jsem na sebe prásknul. Od té doby mám utrum. Nikam s nimi nejezdím. Proč by mi měla firma platit výlet do Keni nebo do Egypta?
HN: Spousta doktorů ale považuje podobné zájezdy za něco naprosto normálního. Proč by se vlastně nemohli lékaři na kongresech vzdělávat za peníze firem?
Ano, lékaři říkají, že se jedou vzdělávat. V podvědomí ten lékař vždycky má: byl jsem na kongresu za peníze firmy. A začne své chování promítat do léčebné praxe. Na kongresy přitom často jezdí primáři, přednostové a další lékaři, kteří rozhodují o objednávkách doporučených léků pro celou nemocnici. Já jim říkám majitelé medicíny. Sami s vymytým mozkem vymývají mozky té velké většině slušných lékařů, kteří na kongresech nebyli. A ti jsou za hlupáky, protože takové nabídky na kongresy odmítají.
Celý článek si můžete přečíst na serveru Hospodářských novin iHNED nebo ZDE.
Petr Vašek, Hospodářské noviny
