Pacient cítí na hrudi jen příjemné brnění. Pod kůží na přední straně trupu pod žebry má stimulátor propojený se sondou v míše a může si impulzy ručním programátorem dávkovat.
„Metoda se osvědčila u pacientů s těžkou formou tohoto srdečního onemocnění, které není možné operovat a od bolesti jim nepomohly ani velké dávky léků. Od roku 2000 jsme ji použili u 17 nemocných a prakticky všichni zaznamenali změnu k lepšímu,“ řekl ČTK primář kardiologie docent Petr Neužil.
Jeho slova potvrdil pan Petr, který před zavedením elektrostimulace měl silné bolesti a záchvaty a užíval velké dávky léků, které mu už nezabíraly. Byl na tom tak špatně, že uvažoval o invalidním důchodu.
„Po zavedení se všechno změnilo, postupně jsem vysadil téměř všechny léky. Zlepšila se celková výkonnost, a tak dělám až 12 hodin denně a nemám větší problémy,“ řekl ČTK. Lepší zdravotní stav mu posléze pomohl i v tom, aby překonal vážné onemocnění slinivky.
Neužil vysvětlil, že při angině pectoris je srdce nedostatečně zásobováno okysličenou krví, protože věnčité tepny jsou chorobně zúžené. Většinou kvůli poškození aterosklerózou, při níž se v cévách ukládají tuky a další látky. Potíže se projevují při námaze, kdy organismus potřebuje více kyslíku. Při těžké formě má nemocný potíže i v klidu.
Princip míšní stimulace není podle Neužila v tom, že by srdce dostalo víc krve, ale zablokuje se dráha bolesti. „Zajímavé je, že pak nastupuje regulační mechanismus, kdy si svalovina srdce buď lépe zvykne na ischemii, tedy menší přísun krve, nebo startují určité mechanismy, které umožní lepší prokrvení jinými cestami, tedy ne hlavní ucpanou tepnou, ale myokard si vybuduje náhradní mikrocirkulaci,“ popsal primář.
Celé zařízení stojí do 300.000 korun, pacient nic neplatí. Náklady na neurostimulační léčbu hradí většina zdravotních pojišťoven.
Nemoci srdce a cév jsou nejčastější příčinou úmrtí Čechů, umírá na ně 49 procent mužů a 55 procent žen. Ročně se v Česku léčí s některou z forem ischemické choroby srdeční zhruba 830.000 lidí.